Obama a Medveděv: Nová odzbrojovací smlouva do konce roku


1. 4. 2009Aktualizováno1. 4. 2009, 19:50|Zdroj: ČT24

Londýn - Rusko a Spojené státy hodlají podepsat novou smlouvu o omezení jaderných zbraní. Uzavřít ji chtějí ještě předtím, než současný dokument koncem roku vyprší, dohodli se na tom při svém prvním společném jednání americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv. Počty jaderných zbraní chtějí omezit ještě víc než podle dohody z roku 2002.

Oba státníci v Londýně oznámili, že se dohodli snížit počet jaderných hlavic pod úroveň, která byla dohodnuta v roce 2002. Nařídili svým vyjednavačům, aby předložili první zprávu o výsledcích jednání o smlouvě v červenci. Uzavřít ji chtějí do prosince, kdy vyprší předchozí smlouva.

Nadále prý mezi Moskvou a Washingtonem přetrvávají rozdílné názory na vybudování amerického protiraketového štítu ve střední Evropě. Ohrozit smlouvu o omezení jaderných zbraní by však rozpory neměly, přestože se dříve spekulovalo, že Moskva na dohodu přistoupí, jen pokud Washington zmrazí záměr umístit prvky štítu v Česku a Polsku.

Obama krátce před setkáním s Medveděvem uznal, že vztahy jeho země s Ruskem jsou v posledních letech napjaté. Vyjádřil však přesvědčení, že pro Washington i Moskvu nyní nadešel čas, aby zdůraznily otázky, ve kterých mohou spolupracovat. Jako příklady uvedl snahy snižovat jaderný arzenál, potlačovat terorismus a stabilizovat světovou ekonomiku.

V Londýně protestují tisíce lidí

Před čtvrtečním summitem největších světových ekonomik G20 protestují v londýnské finanční čtvrti City tisíce lidí. Při několika potyčkách s policií bylo zatčeno 11 lidí.

Podle policie přišlo asi 3 000 protestujících, kteří zcela zaplnili okolí britské centrální banky. Na několika místech se v úzkých ulicích začali demonstranti a policisté přetlačovat. Došlo i na menší potyčky a na několika místech házeli demonstranti na policisty vajíčka, ovoce a další předměty.

Zatím se ale účastníci vyhnuli rozsáhlejšímu násilí, kterého se Scotland Yard obával, a rozmístil proto do ulic tisíce policistů.

Dohody mezi Ruskem (SSSR) a USA týkající se jaderných zbraní

  1. SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) - První jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969, ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972. Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách. Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany - ABM (Anti-Ballistic- Missiles).
  2. ABM - Země se zavazují nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany své země i jiné oblasti s výjimkou jedné základny (původně dvou) pro každou ze stran. USA v roce 2001 od smlouvy odstoupily; důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu.
  3. SALT 2 - Jednání (listopad 1972-červen 1979) navázalo na SALT 1 a bylo ukončeno podpisem smlouvy a společného prohlášení o směrech budoucího jednání o omezení strategických zbraní (SALT 3/START). Smlouva měla platit od výměny ratifikačních listin pět let (do 31. prosince 1985), ale USA po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu odmítly smlouvu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.
  4. START 1 - Jednání o SALT 3 začala v Ženevě v červnu 1982 a Američané je nazvali START (Strategic Arms Reduction Talks). Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Potom mělo zůstat v USA a Rusku po 6000 jaderných hlavicích na 1600 strategických nosičích.
  5. START 2 - Podle smlouvy, podepsané v lednu 1993, měly do roku 2007 USA a Rusko omezit ve dvou etapách počet jaderných náloží na strategických nosičích na 3500 (USA) a 3000 (Rusko), což je snížení na třetinu stavu v době podpisu. Ratifikována byla až v roce 2000, když Putin přesvědčil parlament o nutnosti schválení. USA smlouvu ratifikovaly v lednu 1996. Rusko od smlouvy v roce 2002 odstoupilo.
  6. CTBT (Comprehensive Test Ban Treaty) - Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek zakazuje všechny druhy zkoušek jaderných zbraní a zároveň má ztížit další vývoj těchto zbraní. Podepsána byla v září 1996 na Valném shromáždění OSN. Po podpisu všech zemí vstoupí v platnost 180 dní po ratifikaci 44 zeměmi s jaderným potenciálem. Devět těchto zemí (KLDR, Írán, Čína, Egypt, Indie, Indonésie, Izrael, Pákistán a USA) tak ale stále neučinilo.
  7. CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe) - Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě byla podepsána mezi členskými zeměmi NATO a Varšavské smlouvy v listopadu 1990, revidovaná v listopadu 1999. Smlouva povolila na každé straně 20.000 tanků, 20.000 dělostřeleckých jednotek, 30.000 obrněných vozidel, 6800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků. Moskva v roce 2007 plnění smlouvy pozastavila do té doby, než ji začnou dodržovat státy NATO.
  8. INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) - Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Podepsána byla v roce 1987.
  9. Tzv. moskevská smlouva (SORT) - Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.