Česko nepřijme ani jednoho vězně z Guantánama

Lucemburk - O americké výzvě k přijetí vězňů z Guantánama dnes v Lucemburku jednají ministři vnitra a spravedlnosti Evropské unie. České předsednictví zastupuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a ministr vnitra Ivan Langer. Ten znovu zopakoval, že Česká republika zřejmě ani jediného člověka z Guantánama nepřijme.

K přijetí vězňů zadržovaných kvůli podezření z terorismu na americké základně Guantánamo na Kubě unii vyzval v neděli v Praze i nový americký prezident Barack Obama. Podle něj by tak Evropa pomohla k uzavření věznice, kterou opakovaně kritizovaly organizace na ochranu lidských práv. Obama počátkem roku nařídil toto kontroverzní zařízení do roka uzavřít, otázkou však je, co si počít s tam zadržovanými lidmi. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra řekl v Praze novinářům, že případná spolupráce Evropy s USA v této otázce bude možná až poté, co EU dostane právní analýzy a informace o šesti desítkách tamních vězňů, kterých se Obamova žádost týká.

Langer: Přijetí vězňů brání struktura české společnosti 

„EU včera obdržela oficiální žádost Spojených států. Postoj ČR je třeba rozdělit do dvou rovin - jako národního státu a jako předsedající země EU,“ řekl Langer. „Jako národní stát ČR neuvažuje o přijetí jakéhokoli bývalého vězně z Guantánama,“ podotkl. „Náš úkol coby předsednické země je následující: zajistit koordinovaný přístup, který bude respektovat národní pravomoci jednotlivých členských zemí a současně odrážet fakt, že žijeme v schengenském prostoru, tudíž každá země nenese odpovědnost jen sama za sebe, ale i za ostatní,“ vysvětlil.

Podle Langra existují v EU tři skupiny států. Jedny chtějí vězně přijmout, jiné jsou schopny je přijmout, bude-li existovat nějaká společná evropská pozice, a třetí skupinu tvoří země, které nechtějí přijmout žádné zadržované. Vůli vzít vězně už vyjádřily třeba Španělsko, Británie či Francie.

Na dotaz, co podle něj brání tomu, aby některého z vězňů z Guantánama přijala i Česká republika, Langer řekl, že je to struktura české společnosti. Ta by měla garantovat schopnost oněch lidí se do ní integrovat. „V tomto smyslu ČR nemá příliš mnoho předpokladů pro to, aby kohokoli z Guantánama mohla úspěšně vzít,“ podotkl Langer.

Slovensko a Rakousko jednaly o kontrolách autobusů

Rakouské policejní kontroly slovenských autobusů z konce března, které na Slovensku vyvolaly vlnu nevole, byly necitlivé, avšak uskutečnily se v mezích zákona, řekla novinářům rakouská ministryně vnitra Maria Fekterová po setkání se svým slovenským protějškem Robertem Kaliňákem na okraj jednání v Lucemburku. Rakouská policie kontrolovala cestující z nové linky městské hromadné dopravy (MHD) mezi Bratislavou a nedalekým rakouským městem Hainburg.

Důvodem podle ministryně bylo, že se rakouští policisté obávali, že je autobus přeplněný. „To byl ten důvod. Bylo to jen ten první den,“ podotkla. „Slíbila jsem ministrovi, že v budoucnu budeme v takových případech citliví a že posílíme komunikaci, pokud budou kontroly,“ dodala. Kaliňák, který proti postupu rakouských úřadů protestoval, dnešní setkání s ministryní a její vysvětlení uvítal.

Autobusy bratislavské MHD jezdí pravidelně do sousedního Rakouska od května 2008. Jezdily do nedávna jen do obce Wolfsthal těsně za hranice. Nedávno se pak linka prodloužila až do Hainburgu. Právě při první jízdě, kdy bylo jízdné zdarma, se uskutečnily kontroly.

Vydáno pod