Praha - Česká geologická výprava se po třech týdnech vrací z opětovného výzkumu podzemních jeskynních systémů v jižním Íránu. Již podruhé se čeští vědci vydali po stopách rozsáhlých solných prostor pod zemí i na povrchu, aby se pokusili zodpovědět otázku, proč je tamní podzemní voda plná soli. V rozsáhlém výzkumu měli na co navazovat, neboť před třemi lety v tamní oblasti objevili nejdelší solnou jeskyni na světě.
Do Čech se vrátili čeští objevitelé solných jeskyní
Vědci při svém putování po podzemí Íránu narazili i na kilometr vysoké homole z kuchyňské soli. Ty neustále mění svůj povrch, neboť stále rostou a deštěm se následně rozpouští. V letošním roce se soustředili na průzkum tzv. solných pní na jihu země. „Chceme se pokusit najít nové systémy jeskyň a vzorky, abychom mohli datovat, co se tady událo v posledních desítkách tisíc let,“ uvedl před odjezdem Jiří Bruthans z Přírodovědecké fakulty UK.
Jak se solné pně rozpouštějí, krajinou teče voda plná soli. Mimořádně teplé, až 50stupňové prameny využívají Íránci k provozu solných lázní. Šestičlenný tým však nepřijel do asijské země za rekreací, nýbrž se snahou přijít na to, jak funguje chemie solných pramenů. „Jednak odebíráme vzorky na rozpuštěný sirovodík a tam, kde nalézáme bubliny, tak vzorkujeme a dáváme na rozbor plynů,“ přiblížil geolog Ondřej Jäger.
Třítýdenní výzkum přinesl bonus v podobě objevu dosud neznámého kaňonu. Ten vznikl propadem solných jeskyň, které v některých částech dodnes slouží jako domov netopýrů a kalonů.