Moskva - Pravoslavní křesťané na celém světě slaví o tomto víkendu největší svátek svého kalendáře - Velikonoce. Připomínají si oběť Ježíše Krista, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání s nadějí na obrodu a posmrtný život. Velikonoční svátky u pravoslavných začínají vždy o několik dní později; východní církve se totiž řídí juliánským kalendářem a rozhodnutím církevního sněmu z roku 325, a proto slaví Velikonoce až tehdy, když Židům skončí svátek nekvašených chlebů Pesach.
Pravoslavná církev slaví Velikonoce, v Řecku i ohňostrojovou bitvou
Zpráva o Kristově zmrtvýchvstání se do pravoslavného světa rozšířila jako každý rok z Jeruzaléma. V sobotu ve dvě hodiny po poledni tu v chrámu svatého hrobu - v údajném místě Kristova ukřižování, pohřbení a vzkříšení - zažehl patriarcha jeruzalémský Teofilos III. svaté světlo. Plamen se bleskově rozšířil mezi shromážděných 40 tisíc věřících - mezi Řeky, Kopty, Rusy a další národy této víry. Ti světlo rozvezli leteckými speciály do světa, aby stihlo nedělní příchod Velikonoc.
V noci plamen dorazil i do moskevské katedrály Krista Spasitele. Pozvaným hostům - včetně prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina - zprávu zvěstoval nový patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, poprvé v úloze vůdce 165 milionů ruských věřících. Půlnoční mši a následné církevní oslavy do časného rána přenášela ruská státní televize. V Gruzii, kde bylo křesťanství státním náboženstvím už od 4. století, opozice na dobu Velikonoc dočasně zastavila masové protesty proti prezidentovi Michailovi Saakašvilimu.
Na řeckém ostrově Chios se symbol ohně jako každý rok změnil ve zbraň konkurenčních skupin věřících. Podomácku vyrobenými raketami dle tradice skupiny nebezpečně dotíraly na kostely protivníků.