Medveděv chce větší odzbrojení než Obama

Helsinky - Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes v Helsinkách vyzval k ještě rozsáhlejšímu jadernému odzbrojení, než jaké nedávno navrhl jeho americký protějšek Barack Obama. Snížen by podle něj neměl být jen počet jaderných hlavic, ale i jejich nosičů - balistických raket a těžkých bombardérů. Ruský prezident v úvodu své dvoudenní návštěvy Finska také vyzval ke svolání celosvětového bezpečnostního summitu a k uzavření energetické charty s Evropskou unií.

„Pokud jde o potřebu jaderného odzbrojení, mám s prezidentem Obamou shodný názor,“ řekl Medveděv podle agentury DPA ve vystoupení před studenty helsinské univerzity. „Při nových jednáních o jaderném odzbrojení nesmí ale jít jen o počet atomových hlavic. Musí jít také o mezikontinentální rakety, o balistické střely odpalované z ponorek a o těžké strategické bombardéry, schopné nést jaderné zbraně,“ dodal s poukazem na oblasti, v nichž mají USA převahu.

V odzbrojovací politice je podle něj zapotřebí „velmi obsáhlých dohod“. „Nelze připustit, aby snížení počtu jaderných hlavic bylo kompenzováno zvýšením počtu strategických systémů, které by pak byly vybaveny konvenčními hlavicemi,“ zdůraznil Medveděv. Vyslovil se pro celoevropskou bezpečnostní koncepci, která by přiblížila „svět bez atomových zbraní“.

Medveděv proto navrhl schůzku světových představitelů k vytvoření mezinárodní bezpečnostní dohody. Jistě by se jí podle něj měly zúčastnit EU, NATO, USA a Společenství nezávislých států (země bývalého Sovětského svazu). Pokud jde o termín takové schůzky, mohla by se podle Medveděva konat „třeba už zítra“. Varoval ale před sólovými akcemi USA, jako by měl být protiraketový systém s radarem v Česku a protiraketami v Polsku.

Ruský prezident také navrhl posílení energetické spolupráce mezi svou zemí a EU vytvořením nové energetické charty. Příslušné návrhy předloží Moskva „v nejbližší době“. Vzhledem k problematice tranzitu energetických surovin by dohoda měla být vybudována na formálních, konkrétních základech, řekl. Mezinárodní energetická charta byla navrhována již v roce 1991, Rusko ji však po rozpadu SSSR odmítlo ratifikovat.