Praha - Opatrně optimističtí byli spolupředsedové Minské skupiny OBSE po dnešní pražské schůzce arménského prezidenta Serža Sarkisjana a jeho ázerbájdžánského protějšku Ilchama Alijeva. Obě postsovětské země mají velmi napjaté vztahy kvůli spícímu konfliktu o region Náhorního Karabachu. Oba prezidenti by se mohli opět setkat už v červnu v Petrohradě, už tato možnost je podle diplomatů zprostředkujících zemí úspěchem.
Praha hostí jednání o budoucnosti Náhorního Karabachu
„Mám radost, že prezidenti vedli konstruktivní dialog. Byli schopni sblížit své rozdílné názory na základní principy a v zásadě souhlasit se základními myšlenkami, které sem dnes přijeli projednat,“ řekl novinářům americký zástupce v Minské skupině Matthew Bryza.
Na čem přesně se ale oba prezidenti v rezidenci amerického velvyslance v Praze dnes shodli, však nechtěl upřesnit. Detaily případné dohody však budou vyjednavači spolu se svými partnery z obou znesvářených zemí dojednávat v příštích týdnech. Alijev ani Sarkisjan na tiskovou konferenci navzdory původním plánům nakonec nedorazili.
Proarménští separatisté kontrolují Náhorní Karabach od začátku 90. let po ozbrojeném konfliktu, který si vyžádal asi 30.000 mrtvých. V roce 1994 Jerevan a Baku podepsaly dohodu o příměří, aniž se dohodly na statusu sporného území, kde od té doby poměrně často dochází k ozbrojeným incidentům.
Karabach je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území. Enkláva je s Arménií je spojena Lačinským koridorem, jehož dobytí bylo mezníkem války.
Minskou skupinu tvoří Spojené státy, Rusko a Francie; s mandátem OBSE se snaží najít řešení problému Náhorního Karabachu.
Vydáno pod