Berlín - Vědci odhalili ve 47 milionů let staré zkamenělině zvířete jednoho z předků opic, který je zřejmě dosud chybějícím článkem ve vývoji k člověku. Mimořádně zachovalá fosilie pojmenovaná Ida byla nalezena v lomu Messel u Darmstadtu a poskytla podle odborníků průlomové informace o vývojové linii savců k opicím, lidoopům a lidem. Vědci své závěry o nálezu představili v odborném časopise PLoS ONE.
Vědci nalezli chybějící článek ve vývoji k člověku
„Ida je tak dosud nejstarším známým prapředkem člověka,“ píší vědci. „Získali jsme nejen zcela kompletní kostru, ale i otisk obrysů těla ve zkamenělém blátě a dokonce i obsah žaludku zvířete,“ upřesnil spoluautor článku Jens Lorenz Franzen z výzkumného ústavu Senckenberg ve Frankfurtu nad Mohanem.
Zvíře je podobné lemurům, což jsou poloopice, které dodnes žijí například na Madagaskaru. Chybějí mu ale některé typické zubní zvláštnosti lemurů. Naproti tomu vědci na fosilii zjistili jiné části těla, ukazující k dnešním opicím a člověku, například hlezenní (kotníkové) klouby.
Vědci našli fosílii prapředka opic (zdroj: ČT24)
Norský paleontolog pojmenoval kostru po své dceři
Asi 20 centimetrů dlouhá kompletní zkamenělina ukazuje tohoto prapředka opic ze strany. Na rozdíl od člověka má dlouhý chvost, obdobně jako opice. Fosílie byla nalezena ve dvou kusech již v roce 1983 a od té doby je v soukromém vlastnictví. Amatérští nálezci se o kusy podělili, aniž tušili jejich vědecký význam. Teprve před dvěma lety se norskému paleontologovi Jörnu Hurumovi z univerzity v Oslu podařilo k výzkumu získat i druhou polovinu nálezu a vědecky celek zpracovat.
„Je to pojítko mezi nižšími savci až k člověku. Jde o fosílii, která provazuje naše vývojové dědictví,“ řekl Hurum. Fosilii Nor pojmenoval Ida po své dcerce. Oficiálně se nález jmenuje Darwinius Masillae. „Pro mě tento nález představuje osmý div světa. Něco tak přesně zapadajícího do vývojové linie svět snad ještě neviděl,“ uvedl Franzen.
Ida pochází z dob, kdy se začal formovat současný svět. Dinosauři již vesměs vymřeli, lesy mírného pásma obývaly přečetné druhy savců. Vědci se domnívají, že zvíře mohl při pití z tehdejšího Messelského jezera omámit výron uhličitých plynů. Ida pak bezmocně padla do vody, její tělo kleslo na bahnité dno a zvláštní chemické prostředí jezera jej na věky konzervovalo. Pozůstatky jsou tak dobře zachované, že se podařilo identifikovat i obsah žaludku. Podle zjištění se zvíře živilo ovocem, semínky a listy, bylo tedy zřejmě býložravec.