Sudetoněmecký sraz ostře kritizoval Benešovy dekrety

Augsburg (Německo) - V bavorském Augsburgu se sešli sudetští Němci na svém tradičním sjezdu. Šedesátý ročník dnes zahájil předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany poukazem na neschopnost České republiky distancovat se od údajných aktů zvůle v minulosti. Bavorská ministryně sociálních věcí Christine Haderthauerová poválečný odsun na základě takzvaných Benešových dekretů označila za katastrofu, která zasáhla německý národ.

„Češi dosud nenašli sílu zříci se těchto aktů zvůle,“ kritizoval dnes předseda
Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany s poukazem na údajný teror, na zbavení občanských práv a vysídlení, které po 2. světové válce zažili českoslovenští Němci.

„Označovat ještě dnes Benešovy dekrety a nelidský amnestijní zákon za integrální součásti národního právního systému, je ránou do tváře každému, pro něhož něco znamenají právo a spravedlnost,“ řekl Pany k dekretům prezidenta Edvarda Beneše, které zbavení práv a odsun legitimizovaly a na zákon z května 1946, jenž v Československu umožnil promíjet excesy provázející poválečné vysídlování sudetských Němců.

Karlova cena pro Günthera Becksteina

Pany také vyjádřil naději, že pocit evropské sounáležitosti, který chtějí Němci po rozšíření schengenského prostoru sdílet s Čechy, povede k překonání „agresivních nacionalismů“ a že bude překonána „neblahá teorie o kolektivní vině sudetských Němců za Hitlerovy zločiny“.

Setkání příslušníků německé menšiny odsunuté po 2. světové válce z českého pohraničí a jejich potomků se letos koná pod heslem „Dějiny zavazují k tváření budoucnosti“. Heslo vyjadřuje dvojí důraz sudetských Němců. Na jedné straně trvají na zrušení dekretů prezidenta Edvarda Beneše, na straně druhé touží po dialogu s českou vládou. To se letos odrazilo také v rozhodnutí udělit Karlovu cenu pojmenovanou po císaři Karlu IV. bývalému bavorskému premiérovi Güntheru Becksteinovi.

Vydáno pod