Lima - Odpor peruánských indiánů proti těžebním projektům na svém území v amazonských pralesích pokračuje. Během pondělí blokovaly stovky indiánů nadále významnou silnici do Tarapota, jeden těžební ropný vrt a místní letiště na severu Peru. Hlavní předák vzbouřených indiánů Alberto Pizango, hledaný od pátku policií, požádal o azyl na velvyslanectví Nikaraguy v Limě, informovala dnes agentura AFP. Pozorovatelé označují nynější násilnosti za nejhorší od dob potlačení maoistické povstalecké organizace Světlá stezka před deseti lety.
Předák peruánských indiánů hledá azyl, nepokoje pokračují
„Právě jsem obdržel přes naše ministerstvo zahraničí zprávu z nikaragujského velvyslanectví, že tam Alberto Pizango požádal o azyl,“ tlumočil žádost peruánský premiér Yehude Simon při projednávání situace v Amazonii v parlamentní komisi.
Ozbrojené srážky policie a armády s indiány v pralesní oblasti na horním toku Amazonky si během minulého víkendu vyžádaly podle úřadů nejméně 35 životů. Indiáni však tvrdí, že obětí je mnohem více. Na 200 lidí utrpělo zranění, někteří velmi vážná. Indiáni se bouří, protože těžební projekty na jejich území ničí jejich odvěké životní prostředí i zdroje obživy.
Přímé střety indiánů s policisty začaly v pátek
Přímé násilí vypuklo v pátek poté, co se policie pokusila odstranit indiánské zátarasy na hlavní silnici vedoucí do Amazonie, vybudované v úseku známém jako Ďáblova zatáčka asi 1400 kilometrů od Limy. Nejprudší boje se strhly o přečerpávací stanici ropovodu společnosti Petroperu, kterou indiáni obsadili a kde zadržovali 38 policistů jako rukojmí.
O pokojné protesty se indiáni pokoušeli v dubnu
Indiánské kmeny zahájily pokojné protesty již v dubnu s cílem přimět parlament k odvolání zákonů, které umožňují těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů v horní části Amazonie. Domorodé obyvatelstvo došlo k závěru, že miliardovými investicemi vesměs zahraničních koncernů ztrácí kontrolu nad svým tradičním životním prostředím a zdroji, zatímco zisk shrabují elity v Limě a zahraniční koncerny.
Nepokoje v Peru