Somálští piráti zaměstnávají ministry NATO i izraelskou akademii

Brusel/Jeruzalém - Severoatlantická aliance prodlouží svou protipirátskou misi u somálských břehů. Její flotila se má vrátit koncem měsíce, podle dnešního rozhodnutí ministrů obrany NATO ji ale vzápětí nahradí další. Hlavními tématy končící dvoudenní schůzky ministrů v Bruselu je kromě toho válka v Afghánistánu a situace v Kosovu. Tam se na základě včerejšího rozhodnutí ministrů sníží počet vojáků NATO v misi KFOR do ledna 2010 na zhruba 10 tisíc mužů.

NATO se snaží bránit útokům pirátů na obchodní lodě a plavidla OSN s humanitární pomocí. Kromě aliančních plavidel působí v oblasti také mise Evropské unie (Atalanta) a další plavidla různých zemí, například Číny, Indie, Malajsie či Ruska. Piráty se ale příliš nedaří zastavit. Jen za první čtyři letošní měsíce došlo ve vodách kolem Somálska ke 114 pirátským útokům. Číslo už přesáhlo statistiky za celý loňský rok.

Izraelská akademie cvičí protipirátskou ochranku

Jednou z možností, jak piráty zastavit, může být ozbrojená ochranka na palubě civilních lodí. Mezi nejkvalitnější agentury, které nabízejí takový trénink, patří izraelská protipirátská akademie. Právě ukončila výcvik prvních 120 rekrutů. Akademie je sice soukromá, nároky jsou ale vysoké a cíl jediný: zabránit pirátům, aby se vůbec dostali na palubu. Na nezájem si akademie nemůže stěžovat: skvělou reklamu jí udělal dubnový útok na italskou výletní loď u Seychel, který odrazila právě izraelská ochranka.


„Podobný druh výcviku jsem zatím nezažil. Využívá bojových dovedností k odražení útoku. V porovnání s jinými kurzy je to velmi útočný způsob obrany,“ říká jeden z účastníků kursu. Rekruti procházejí i teoretickou přípravkou. Učí se rozpoznávat pirátské tipaře sondující situaci už v přístavech. A instruktoři zmiňují i jeden efektivní trik: při útoku by na palubě měla být celá posádka - třeba včetně uklízečů - vytváří to iluzi dobře chráněné lodi.

Ministři NATO jednali také o Afghánistánu a strategické koncepci

Kromě protipirátských hlídek byly hlavními tématy dnes skončené dvoudenní schůzky ministrů obrany válka v Afghánistánu a situace v Kosovu. Ministři odsouhlasili návrh vyslat do Afghánistánu letadla vybavená výstražným systémem AWACS a podpořili plán restrukturalizace velení NATO v Kábulu, které se potýká s rostoucím počtem vojáků přicházejících do regionu. Podle nového plánu by mělo v oblasti vzniknout jedno velení NATO, které bude nadstavbou nad velením mezinárodních sil. Na programu schůzky bylo i stanovení priorit rozpočtu NATO v době hospodářské krize či zahájení práce na novém strategickém konceptu aliance.

Severoatlantická aliance za poslední rok téměř zdvojnásobila sílu svých jednotek v Afghánistánu na zhruba 60 tisíc vojáků. Nyní se do Afghánistánu přemísťuje dalších 21 tisíc amerických vojáků a pět tisíc převážně evropských vojáků by mělo být v zemi rozmístěno k zajištění bezpečného průběhu srpnových voleb.

NATO také u příležitosti schůzky odhalilo v Bruselu pomník vojákům, kteří padli pod vlajkou Severoatlantické aliance.

Český ministr obrany Martin Barták se ve čtvrtek v noci sešel na okraj jednání s šéfem amerického Pentagonu Robertem Gatesem. Ten ho informoval, že USA do konce roku dokončí analýzu technických a finančních aspektů spjatých s plány na vybudování protiraketového radaru v České republice. Praha neočekává, že by se projekt protiraketové obrany zastavil.

Vydáno pod