Praha - Mezinárodnímu týmu vědců, jehož součástí je i Češka Radka Symonová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se podařil převratný objev. Vědci prokázali přítomnost takzvaných obřích spermií u 100 milionů let starých korýšů skupiny lasturnatky (Ostracoda), a významně tak posunuli laťku možností poznání evoluční biologie a paleontologie. Informoval o tom Václav Hájek z tiskového odboru Univerzity Karlovy.
Češka se podílela na objevu 100 milionů let starých spermií
Spermie většinou patří k nejmenším buňkám živočišného těla. Přesto, jak dokazuje samotný název, mohou dosahovat značných rozměrů. U lasturnatek, které samy dosahují velikosti 0,5 až dva milimetry, může délka spermií činit až desetinásobek velikosti těla samce i samice. Obří spermie představují pro organismy, které je produkují, velkou energetickou zátěž a vyskytují se pouze u několika málo druhů živočichů.
Vědecký tým zkoumal zachované mikrofosilie sladkovodní lasturnatky druhu Harbinia micropapillosa pocházející ze 100 milionů let starého souvrství v severovýchodní Brazílii a zabýval se spermiemi a reprodukčními orgány těchto malých korýšů. Výzkum odhalil existenci obřích spermií, respektive identifikoval reprodukční orgány, které obří spermie produkovaly u samců a které je po oplodnění obsahovaly u samic.
„Dokázali jsme, že obří spermie nebyly slepou evoluční pastí, ale představují udržitelnou evoluční strategii, která se u lasturnatek zachovala nejméně od doby před 100 miliony lety až do dnešního dne,“ vysvětluje Symonová. Unikátní výzkum také podle ní prokázal existenci nejstarších fosilních spermií na světě starých 100 milionů let. Dosud nejstarší podobný nález fosilní spermie totiž pochází z doby před 5000 lety.
Výzkumníci použili jedinečnou technologii - holotomografii, která umožňuje získat obraz o vnitřním uspořádání orgánů milimetr velké lasturnatky. Skenování lasturnatek na synchrotronu proběhlo v European Synchrotron Radiation Facility ve francouzském Grenoblu, jediném pracovišti na světě, které touto technologií disponuje. Vizualizace vnitřních orgánů tak malých fosilních organismů se v této vědecké studii dostala až na samotnou hranici nejmodernějších technologických možností.