Karlsruhe - Lisabonská smlouva prochází v Německu těžkou zkouškou. Ústavní soud dnes rozhodl, že dokument není v rozporu s německým právem, dočasně nicméně pozastavil jeho ratifikaci. Dokončení schvalovacího procesu podmínil posílením pravomocí německého parlamentu. Poté, co Lisabonskou smlouvu loni schválily obě parlamentní komory, dokument čeká na podpis německého prezidenta Horsta Köhlera. Německo je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, které ještě nedokončily ratifikační proces Lisabonské smlouvy. V Polsku a v Česku čeká listina také na podpis prezidenta. V Irsku se zase chystá druhé referendum.
Německý ústavní soud posvětil Lisabon, zastavil ale jeho ratifikaci
Ústavní soud v Karlsruhe měl Lisabonskou smlouvu na stole už od začátku února. Jak informovala redaktorka ČT Hana Scharffová: „Skupina odpůrců dokumentu v čele s Ludwigem Stauffenbergem varují, že Lisabonská smlouva deleguje příliš velké množství pravomocí do Bruselu.“
A proto měl soud rozhodnout, zda není Lisabonská smlouva v rozporu s německým právem. Dnes vynesl verdikt, že smlouva je v souladu se zákony. Soud nicméně rozhodl o dočasném pozastavení ratifikace dokumentu, dokud nebudou posíleny pravomoce německého parlamentu.
GALERIE
videogallery_00059527
Rozhodnutí ústavního soudu je sice prohrou žalobců, současně jim ale nahrává, protože díky dnešnímu verdiktu se ratifikace v Německu výrazně zbrzdí.
Soud totiž požaduje po obou parlamentních komorách, aby opravily zákon o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Obě parlamentní komory - Spolkový sněm a Spolková rada - musejí prý získat větší podíl na rozhodování. Podle toho by tedy všechny změny Lisabonské smlouvy formálně schvalovaly obě komory německého parlamentu.
Andreas Vosskuhle, předsedající soudce:
„Základní zákon říká 'ano' Lisabonské smlouvě, ale na národní úrovni požaduje posílení parlamentní odpovědnosti za integraci. Soud věří, že poslední překážka před dokončením ratifikace bude odstraněna rychle.“
Potřebné změny v zákonech chtějí němečtí politici prosadit do podzimu, to se jim ale možná nepovede. Přes léto má totiž parlament prázdniny.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnešní verdikt ústavního soudu označila za „dobrý den pro Lisabonskou smlouvu“. Pozitivně vnímá zprávy z Karlsruhe také Švédsko, které se ve středu ujme předsednictví EU. Podle ministra zahraničí Carla Bildta nález soudu nijak výrazně ratifikační proces nekomplikuje. Klaus vzal rozhodnutí soudu na vědomí. Vyjadřovat se k tomu ale víc zřejmě nebude.
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise:
„Vítám rozhodnutí německého ústavního soudu. Potvrzuje, že Lisabonská smlouva je v souladu s německou ústavou. Jsem si jistý, že toto rozhodnutí otevírá cestu k rychlému uzavření německé ratifikace Lisabonské smlouvy a vítám záměry, které v tomto směru vyjádřili němečtí zákonodárci.“
Smlouva ještě nemá vyhráno
Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států.
Václav Klaus a jeho polský protějšek Lech Kaczyński stále vyčkávají. V Česku už části smlouvy Ústavní soud posoudil a protiústavní prvky v nich nenašel. Klaus se ale nechal slyšet, že dokument nepodepíše, dokud nerozhodnou Irové o Lisabonské smlouvě v druhém referendu. To se má uskutečnit letos v říjnu. Irsko je jedinou členskou zemí EU, kde o Lisabonské smlouvě rozhodují přímo občané, loni ji však odmítli.