Moskva - Prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu se na dnešní moskevské schůzce pokusí udělat pokrok ve stále nedořešeném sporu o status Náhorního Karabachu. Sporné území rozvrátila válka po rozpadu Sovětského svazu. Od roku 1994 sice panuje mezi oběma zeměmi příměří, mírová dohoda ale neexistuje.
Další pokus o pokrok v Náhorním Karabachu - tentokrát v Moskvě
Už od začátku devadesátých let kontrolují přes čtyři tisíce kilometrů čtverečních uvnitř Ázerbájdžánu proarménští separatisté. Ani dojednané příměří a pokusy o dohodu na statutu sporného území nevedly k žádnému závěru.
Posun se čeká až od moskevských rozhovorů. Ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev už ale dopředu prohlásil, že o samostatnosti Náhorního Karabachu nemůže být řeč: „Náhorní Karabach nebude nikdy uznán jako nezávislá země. To je naprosto absurdní.“
V Moskvě se jedná o Náhorním Karabachu (zdroj: ČT24)
Podle Alijeva je ale možná široká autonomie pro sporné území. Oblast s 95procentní arménskou většinou se dostala do pozornosti světových médií s rozpadem Sovětského svazu. Etničtí Arméni si začátkem 90. let chtěli vybojovat nezávislost, což stálo životy 30 tisíc lidí. Mírové úsilí navíc dlouho komplikovala rivalita mezi Západem a Ruskem o to, kdo bude kontrolovat tranzit ropy a plynu ze střední Asie. Právě Náhorní Karabach a obě soupeřící země leží na křižovatce mezi Východem a Západem.