Krizi v Hondurasu nevyřešily ani nedělní rozhovory

Managua/San José - Svržený honduraský prezident Zelaya se chce vrátit zpět do vlasti o příštím víkendu. Řekl to v nikaragujském městě Managua, zatímco v sousední Kostarice zatím neúspěšně pokračují další jednání s pučisty. Ti s návratem hlavy státu stále nesouhlasí. Dnes v noci o tom informovala agentura AP. Zelaya byl 28. června za pomoci armády svržen a vyhoštěn ze země.

Kostarický prezident Oscar Arias chce další tři dny hledat v obou znesvářených honduraských táborech řešení stávající situace. Obě strany se ale podle AP ve svých požadavcích zásadně liší. Zástupce pučistické vlády Carlos López podle Ariase prohlásil, že návrat Zelayi je „nepřijatelný“. Zelaya se přesto nadále chystá navrátit do Hondurasu. „Absolutně nikdo mě nemůže zastavit,“ řekl. Dodal ale, že dveře pro diplomacii a dialog zůstávají nadále otevřené.

Zelaya se těší podpoře ze zahraničí

Kostarika smiřuje nesmiřitelné (zdroj: ČT24)

V nejhorší politické krizi v centrální Americe od konce studené války má širokou mezinárodní podporu právě svržený prezident. Zpět v paláci v Tegucigalpě ho chtějí vidět Spojené státy, Organizace amerických států i OSN.  

„Jak víte a jak vědí obyvatelé Hondurasu, v zemi jsou zbraně. Co se stane, až někdo vystřelí na vojáka nebo voják vystřelí na ozbrojeného civilistu? Mohla by propuknout občanská válka, mohla by téci krev. To si lidé v Hondurasu nezaslouží,“ uvedl vyjednavač a prezident Kostariky Oscar Arias.

Levicově orientovaného prezidenta Manuela Zelayu zatkli v jeho paláci vojáci 28. června a nechali ho převézt do Kostariky. Státní převrat se udál těsně před začátkem plánovaného sporného referenda. Díky němu chtěl prezident získat souhlas ke změně ústavy a možnost zůstat v čele země i po vypršení svého mandátu. Tento puč je první takovou událostí, která se ve Střední Americe odehrála od dob studené války. Honduras vojenské převraty zažil už v letech 1963 a 1972.