Obama hájil zdravotní reformu, má pomoci ekonomice

Washington/New York - Podle amerického prezidenta Baracka Obamy, který se v těchto dnech potýká se značným poklesem popularity, je třeba brzy přistoupit na chystanou reformu tamního zdravotnictví. Změna by měla zpřístupnit zdravotní péči 47 milionům nepojištěných Američanů. Obama uvádí, že reforma je zároveň důležitá i kvůli zdraví hospodářství Spojených států. Bez ní by prý náklady na zdravotní péči dále výrazně prohlubovaly deficit federálního rozpočtu.

Bez změny zdravotního systému by federální výdaje na zdravotní péči o nemajetné a důchodce (programy Medicaid a Medicare) mohly prolomit státní rozpočet, prohlásil Obama. Dal najevo, že bude naléhat na Kongres, aby příslušný plán schválil do srpna.

Obama kritizuje nedostatek kontroly nad výdaji za zdravotnictví

„Pokud nemáme pod kontrolou tyto náklady (na zdravotnictví), nebudeme schopni zvládnout náš deficit,“ dodal Obama. Podle něj USA utrácejí za zdravotní péči více než jiné rozvinuté země, a americká ekonomika tak není připravená na 21. století.

Obama se svou reformou spěchá i z toho důvodu, že často dostává dopisy od prostých Američanů, kterým například pojišťovny nechtějí zdravotní péči nebo se dostali do značných dluhů, protože pojištění nemají. Dalším důvodem je to, že pokud v „tomto městě“, myšleno Washingtonu, nestanovíte lhůtu, nic se nestane, podotkl Obama.

Obama chce zavést státní zdravotní pojištění

Hlavním cílem Obamovy zdravotní reformy je zavedení státního zdravotního pojištění, které by konkurovalo soukromým zdravotním pojišťovnám. Jejím cílem je, aby k pojištění mělo přístup i zhruba 47 milionů dosud nepojištěných občanů, pro něž je nyní pojištění finančně nedostupné.

Za deset let se náklady hrazené státem odhadují na bilion dolarů. Více než z poloviny by se podle představ vládních demokratů hradily ze zvýšených daní majetnějších Američanů, dalšími částkami by na ně přispěly i asociace nemocnic a výrobců léků. Vyšší zdanění rodin vydělávajících více než milion dolarů ročně (asi 18,5 milionu korun) „odpovídá mé zásadě“ nezatěžovat náklady na zdravotní reformu střední vrstvu, řekl prezident.

Své verze příslušného zákona zřejmě schválí obě komory amerického Kongresu ještě před srpnovými parlamentními prázdninami, a to navzdory kritice opozičních republikánů i některých fiskálně konzervativních demokratů, kteří reformu označují za příliš drahou. Prezident by chtěl definitivní zákon podepsat v říjnu. Pokud reforma schválena nebude, bude to jeho první velká porážka.

Obama je mediálně mnohem více aktivnější než Bush

Dnešní Obamova tisková konference v hlavním televizním vysílacím čase byla od jeho lednového příchodu do Bílého domu čtvrtou v pořadí. Stejný počet takových televizních tiskových konferencí přitom jeho předchůdce George Bush uspořádal za celých osm let v úřadu. 

Při prosazování své politiky se Obama snaží oslovovat americkou veřejnost přímo, podobně jako to dělal ve volební kampani či těsně po inauguraci, kdy propagoval stimulační plán na obnovu krizí postižené ekonomiky. Kromě velkých tiskových konferencí se za uplynulého půl roku zúčastnil také více než deseti veřejných diskusí s občany a přednesl řadu živě přenášených projevů na témata od obnovy hospodářství po zahraniční vztahy. Za první půlrok v Bílém domě údajně poskytl víc televizních rozhovorů než za stejnou dobu kterýkoli z jeho předchůdců.

„Těžko se najde den, kdy prezident Obama o něčem nemluví v televizi,“ uvedl komentátor televizní stanice CNN Jack Cafferty. „Existuje riziko, že ho lidé začnou vypínat,“ dodal. Přesto Obama není všemocný. Byť dnešní tiskovou konferenci původně plánoval na pozdější čas, aby zasáhla publikum v celých Spojených státech, musel ji uskutečnit o hodinu dříve. Stanice NBC totiž dnes v původně plánovaných 21:00 (03:00 SELČ) vysílá talentovou soutěž America's Got Talent se speciálním lákadlem, Britkou Susan Boyleovou, již proslavila britská verze této soutěže, ta nebyla ochotna vysílací schéma měnit.

Obamova obliba klesá

I když Obama nasadil cílenou mediální kampaň, spokojenost Američanů s prezidentem klesá. Zatímco těsně po složení přísahy schvalovalo jeho kroky 69 procent občanů, nyní souhlas klesl na 55 procent, což je přibližně stejně jako v případě George Bushe mladšího. Většina Američanů si opět myslí, že jejich země je na špatné cestě. Podle AP propad popularity v době, kdy se prezident skutečně pustí do práce, není neobvyklý. Stlačuje ji nesouhlas lidí s tím, jak prezident řeší aktuální problémy, i kritika ze strany jeho politických oponentů.

Vydáno pod