Paříž - Ještě dlouho po vzletu bratří Wrightů v prosinci 1903 bylo letectví vnímáno jako něco mezi sportem a pouťovou atrakcí. První důkaz o tom, že letadlo může být i užitečným dopravním prostředkem přinesl francouzský konstruktér a podnikatel Louis Blériot. 25. července 1909 totiž přeletěl z Francie do Anglie kanál La Manche a probudil obrovský zájem o letadla a létání. V novinách tehdy kdosi napsal: "Izolace Anglie jednou provždy skončila."
Kanál La Manche poprvé přeletěl Louis Blériot
Blériot vystartoval na jednoplošníku dřevěné konstrukce Blériot XI s rozpětím křídel sotva osm metrů a látkovým potahem ve 4:35 ráno z místa zvaného Les Baraques v obci Sangatte u severofrancouzského Calais a přistál v 5:12 na louce Northfall u anglického Doveru. Sedmatřicetiletému Blériotovi trval asi 37 kilometrů dlouhý let 37 minut.
Let se ale neobešel bez komplikací. Nad Lamanšským kanálem jej zastihl liják, kdy deset minut prakticky nic neviděl, poté jej vítr zanesl z určené trasy trochu na sever. Při přistání rozbil podvozek i vrtuli a z letadla se vybelhal. Pečlivý celník pak do vstupního formuláře napsal: „Pan Louis Blériot … řidič jakési létající loďky, kterou nazývá monoplán, přistál v Anglii. Prohlašuje, že nemá žádnou ze známých nakažlivých chorob, proto se mu dovoluje pokračovat v cestě.“
Reportáž Tomáše Eyema (zdroj: ČT24)
Blériot pokračoval ve výrobě letadel
Za historicky první přelet kanálu Blériot získal cenu 1000 liber, kterou na tento výkon vypsal londýnský list Daily Mail. Vedle toho mu úspěch přinesl i množství zakázek na stavbu dalších strojů - jeden z nich zakoupil i český aviatik Jan Kašpar. Rok po letu dokonce mohl založit pravděpodobně první továrnu na letadla. Tisíce jeho letounů pod označením Blériot-SPAD bojovaly na straně spojenců během první světové války. Na rozdíl od mnoha výrobců letadel ale Blériot nezkrachoval ani po skončení válečného konfliktu. Vyvíjel dopravní letadla, která svými aerodynamickými tvary předběhla dobu.
Louis Blériot se narodil 1. července 1872 v Cambrai na severu Francie a v Paříži vystudoval inženýrství. Zpočátku se věnoval hlavně světelným zdrojům pro automobily: vyráběl a prodával automobilové reflektory vlastní konstrukce. Na světové výstavě v roce 1900 v Paříži ale Blériot uviděl „bizarní přístroj podobný velikému netopýru. V tom okamžiku ovládl mne velký sen, který mne oloupil o dřívější klid. Létat!“
Jeho let si v den výročí zopakoval Edmond Salis
Cestu Louise Blériota zopakoval v den výročí další Francouz, na původním jednoplošníku Blériot XI. z roku 1934. Edmonda Salise čekalo necelých čtyřicet kilometrů ve vzduchu. I v jednadvacátém století je podobný kousek na plátěné, stroji s dřevěnou konstrukcí tak trochu sázkou do loterie. „Louis Blériot si určitě kladl před startem stejné otázky jako já. Čekala ho ale mnohem větší nejistota, protože před ním to nikdo nedokázal,“ vyjádřil se Edmond Salis, pilot Blériotu XI.