Praha - Experti pražského Archeologického ústavu Akademie věd zveřejnili novou hypotézu o rondelech. Místa s kruhovým půdorysem z první poloviny 5. tisíciletí před naším letopočtem mohla prý sloužit jako dějiště her, které mívaly formu rituálu. Pokud by se teorie potvrdila, mohlo by jít o nejstarší doklady herních aktivit u člověka. Archeologové nyní čekají, jak na jejich hypotézu zareagují další čeští odborníci, teprve pak by ji chtěli představit na některé z mezinárodních konferencí.
Pravěké rondely mohly být podle českých vědců dějištěm her
„Nejčastěji jsou rondely spojovány s funkcí ekonomickou, sakrální, a s tím související zřejmě i astronomickou funkcí,“ uvedl archeolog Jaroslav Řídký. „Počítáme s tím, že herní funkce rondelů vycházela z potřeby soupeření o moc a prestiž mezi tehdejšími komunitami,“ doplnil archeolog Petr Květina.
S velkou nadsázkou by se tak rondely a jejich funkce mohly přirovnat k dnešním fotbalovým hřištím. Uprostřed totiž nestála žádná stavba. Z antropologického hlediska jsou hry vlastní všem lidským společnostem a navíc někdy se v jedné lokalitě nachází rondelů hned několik. Archeologové tak hledali jejich společné vlastnosti.
Reportáž Ivany Šmelové (zdroj: ČT24)
„Vlastně jsme našli analogické objekty i v oblasti Mezoameriky, kde slouží jako hřiště pro hru Juego de pelota,“ upozornil Květina. To je hra s míčem. Přestože zatím nejsou doklady o tom, jaké konkrétní hry mohli naši předkové v rondelech hrát, jednou z nejstarších kategorií jsou právě míčové hry.