Clintonová v Africe složitě balancovala, zůstala ve stínu manžela

Praia (Kapverdy) - Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová dnes návštěvou Kapverd končí svou cestu po subsaharské Africe. Cílem jejího afrického „turné“ bylo pomoci americkým investorům na černém kontinentu, ale i podpořit demokracii v jednotlivých afrických státech. Clintonová se pokusila povzbudit ekonomické vztahy USA-Afrika, zároveň však nešetřila kritikou na adresu místních zkorumpovaných režimů.

Cestu Clintonové ale dle analytiků částečně zastínily aktivity nejen jejího manžela, exprezidenta USA Billa Clintona, ale i současného šéfa Bílého domu Baracka Obamy.

Clintonová neměla v Africe lehkou úlohu

Během 11 dnů zamířila šéfka americké diplomacie do Keni, Jihoafrické republiky, Angoly, Demokratické republiky Kongo, Nigérie, Libérie a na Kapverdy. Podle listu The Wall Street Journal Clintonová neměla v Africe lehkou úlohu, protože musela najít křehkou rovnováhu mezi slovy uznání a kritikou, když chtěla zároveň posilovat ekonomické vztahy i volat po reformách v afrických zemích.

Podle analytiků právě kritika afrických lídrů i zkorumpovaných praktik odlišila africkou cestu Clintonové od obdobných pravidelných cest čínského ministra zahraničí Jang Ťie-čch'a po černém kontinentu. Zatímco Washington si prý alespoň teoreticky klade podmínku posílení boje s korupcí a posilování demokracie, Peking se na tomto poli v podstatě neangažuje.

Americká ministryně například v keňském hlavním městě Nairobi uvedla, že podnikání a obchod v Africe se nemohou rozvíjet bez paralelního pokroku na poli demokracie, a pohrozila, že američtí investoři se budou vyhýbat zkorumpovaným africkým zemím. „Skutečný ekonomický pokrok v Africe také záleží na odpovědnosti vlád, které odmítnou korupci, budou prosazovat vládu zákona a lidem budou předkládat výsledky své práce,“ řekla Clintonová. „Takové země budou pro investory atraktivní,“ upozornila.

Clintonová zdůrazňovala důležitost demokratických principů

Clintonová také upozornila na důležitost demokratických principů v Keni, v Angole a Nigérii, a to i přesto, že keňský premiér Raila Odinga ještě před návštěvou Clintonové podotkl, že Afrika „nepotřebuje přednášky o demokracii“.

Analytici nicméně připomínají, že Clintonová v Angole a Nigérii „kázala“ o demokratickém pokroku nepříliš ostrým jazykem, což dávají do souvislosti s tím, že obě země patří k největším producentům ropy v subsaharské Africe. Dovoz ze subsaharské Afriky do USA, z něhož přes 90 procent tvoří právě ropa a ropné produkty, totiž stále roste. Loni překročil 86 miliard dolarů (1,6 bilionu korun). A USA mají zájem na tom, aby tento růst pokračoval.

Clintonová také v Jihoafrické republice milosrdně nezmínila třeba potíže s korupcí, kterým v minulosti čelil prezident Jacob Zuma. Místo toho se zemi snažila povzbudit, co se její role coby vedoucí africké ekonomické a politické síly týče.

Clintonová se dopustila i diplomatického faux pas

I když se v afrických zemích podle pozorovatelů setkala cesta Clintonové s relativném úspěchem, dojem z cesty v USA prý poněkud zastínilo srovnání Clintonové s jejím manželem Billem i se současným prezidentem Obamou.

V americkém tisku se například nepřestává přetřásat zjevné podráždění první dámy americké diplomacie poté, co se při besedě s konžskými studenty v Kinshase dočkala otázky, co si o jistém zahraničněpolitickém problému myslí její manžel. Šokovaná ministryně se na tazatele obořila, že ministryní je ona, a nikoliv Bill Clinton, a proto prý může hovořit jen o svých vlastních názorech. Kuriózní na celé věci bylo to, že africký vysokoškolák chtěl ve skutečnosti znát názor Baracka Obamy.

Pozorovatelé upozorňují na to, že Clintonová se může skutečně cítit jak ve stínu svého manžela, tak ve stínu Obamy, který aktivně působí na světové politické scéně a mnoho dlouhodobých zahraničněpolitických problémů svěřuje do péče konkrétních emisarů, a nikoli šéfce diplomacie. Obama je navíc nedeklarovanou ikonou černého kontinentu, protože se jeho tatínek narodil v Keni.

V Africe Clintonová možná nezazářila tak výrazně, jak mohla a chtěla, právě proto, že její manžel v Severní Koreji ve stejné době za velkého zájmu médií vyjednal svobodu pro dvě americké novinářky zadržované za údajně ilegální vstup do Severní Koreje.