Varšava - Jen pár dnů před sedmdesátým výročím vypuknutí druhé světové války se opět vyostřily už beztak napjaté vztahy mezi Polskem a Ruskem. Důvodem jsou odlišné pohledy na dohodu, kterou si tehdejší Sovětský svaz s nacistickým Německem tajně rozdělily sféry vlivu. Tak zvaný pakt Molotov-Ribbentrop, který mimo jiné vedl k rozdělení Polska, většina zemí odsuzuje, Rusko ho ale naopak brání.
V předvečer výročí zahájení 2. světové války si Varšava s Moskvou nic nedarují
V tajném dodatku k paktu o neútočení z 23. srpna 1939 se Německo a Sovětský svaz dohodly na rozdělení Polska, Pobaltí a dalších zemí ve střední a východní Evropě. Polsko označilo pakt, nazvaný podle ministrů zahraničí obou zemí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, za předehru k napadení Polska a následné největší válce v dějinách lidstva.
Moskva ale spoluodpovědnost za rozpoutání války důrazně odmítá a podepsání paktu brání. Podle ruského historika Jurije Nikiforovova Stalin tehdy zvolil menší zlo, musel myslet na svou zem a na její obranu. Polský Institut národní paměti ale tvrdí, že Rusové se svými prohlášeními jen snaží zmírnit dopady hanebného paktu.
Reportáž Miroslava Karase (zdroj: ČT24)
Některá ruská média z falšování historie viní naopak Polsko a označují ho dokonce za Hitlerova spojence. „Polsko se nenechá vyprovokovat, budeme dál spolupracovat, přestože historická paměť je v obou zemích rozdílná,“ říká k tomu polský premiér Donald Tusk.
Právě kvůli slovní přestřelce mezi oběma zeměmi se s napětím očekává návštěva ruského premiéra Vladimira Putina 1. září v Polsku, kde si společně s dalšími třinácti premiéry připomene 70. výročí napadení Polska nacistickým Německem a zahájení druhé světové války.
Polsko si připomnělo likvidaci židovského ghetta v Lodži
Lidé, kteří přežili holokaust, si ve čtvrtek v Polsku připomněli 65. výročí likvidace židovského ghetta v Lodži, jež za druhé světové války patřilo vůbec k největším v Evropě. Pietního aktu se zúčastnil také polský prezident Lech Kaczyński, který městu věnoval památník, na němž je orel mořský - jeden ze státních znaků Polska - začleněný do židovské Davidovy hvězdy.
Lodž byla před druhou světovou válkou druhým největším polským městem. Žilo zde na 231 tisíc židů, což byla více než třetina obyvatel města, válku jich ale přežilo jen asi 10 tisíc. Ghetto bylo zlikvidováno 29. srpna 1944.
Hitlerova smrt stále obestřena tajemstvím
Polsko se krátce před velkolepými pietními akcemi k výročí začátku druhé světové války vrací ke smrti vůdce třetí říše Adolfa Hitlera. Internetový zpravodajský server onet.pl připomíná teorie spojené s koncem diktátora i to, že mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že Hitler 30. dubna 1945 nespáchal sebevraždu.
Mnozí poukazují například na to, že když se prezident USA Harry Truman zeptal vůdce Sovětského svazu, zda Hitler zemřel, Josif Vissarionovič Stalin údajně bez váhání odpověděl, že ne. Rovněž sovětský maršál Georgij Žukov, jehož vojsko obsadilo Berlín, po dlouhém vyšetřování prý řekl: „Nenašli jsme ostatky Hitlera.“ V roce 1952 spojenecký velitel Dwight Eisenhower oznámil, že vojáci nebyli schopni najít jakýkoliv důkaz, který by svědčil o smrti Hitlera.
Server píše, že se stále ozývají také hlasy, že Hitler společně s jinými zločinci těsně před koncem války prodělal plastickou operaci a následně utekl. Jedna z teorií tvrdí, že se později staral o ubožáky, a dokonce se stal katolickým knězem. Jsou také teorie, že po útěku společně se skupinou věrných začal spolupracovat s vládou Spojených států nebo zeměmi v Jižní Americe, nejčastěji se v této souvislosti hovoří o Argentině. Spolupráce měla spočívat ve zdokonalování nacistického armádního vybavení, které bylo ve fázích projektu, výměnou za zajištění svobody.
GALERIE
Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Michajlovič Molotov