Pretoria - Jihoafrická vláda vyjádřila znechucení nad rozhodnutím soudu v Kanadě, který přiznal 31letému bílému Jihoafričanovi Brandonovi Huntleymu status uprchlíka. Učinil tak s ohledem na údajné nebezpečí, které mu doma hrozí kvůli jeho barvě pleti. To, že kanadští soudci uvěřili v reálnost perzekuce, je podle jihoafrických představitelů skandální. Případ znovu nastolil ožehavou otázku problematického soužití bělochů a černochů v Jižní Africe.
Rasismus naruby - bílý Jihoafričan dostal azyl v Kanadě
„Jižní Afrika je ústavní demokracií a její státní orgány jsou plně připraveny k boji se zločinem a vůbec tu nejde o to, jaké rasy jsou pachatelé a oběti. Považujeme Huntleyho tvrzení, že byl vystaven útokům kvůli barvě své kůže, aniž by policie zakročila, za znepokojivá a senzacechtivá. Odůvodnění kanadských úřadů, které mu udělily status uprchlíka, může jen přispět k posílení rasismu,“ prohlásil Ishmael Mnisi, mluvčí vládní strany Africký národní kongres.
Huntley vyrůstal v Kapském Městě, a jak sdělil kanadskému soudu, byl tam sedmkrát napaden, třikrát z toho nožem. Útočníci mu přitom údajně nadávali do bílých psů. Kanadu navštívil poprvé v roce 2004, loni v dubnu se rozhodl požádat tam o azyl. Většina jeho spoluobčanů mu to má za zlé, někteří ale pro jeho krok mají porozumění s tím, že Jižní Afrika se dnes až příliš stará o svou černou populaci a na bělochy zapomíná.
Bílý Jihoafričan dostal azyl v Kanadě (zdroj: ČT24)
První jihoafrický prezident zvolený po pádu apartheidu Nelson Mandela optimisticky hovořil o Jižní Africe jako o duhovém národu. Soužití zdejších komunit má ale k multietnické harmonii daleko. Huntley navíc není zdaleka jediným bělochem, který má pocit, že se stal ve své zemi občanem druhé kategorie. Mnoho z nich dnes proto raději žije v zahraničí.