Do roku 2014 by Barroso chtěl, aby se z Evropské unie stala sebevědomá globální mocnost, aby se dostala ze současné hospodářské krize a měla zajištěný udržitelný růst. Jeho dalšími prioritami je boj s klimatickými změnami a nová energetická koncepce, shrnula bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová.
Jediným, kdo zatím oficiálně vyhlásil, že současného šéfa komise nepodpoří, je euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie, která má ale jen 32 ze 736 europoslanců. Prakticky nulové šance má předseda komise i mezi poslanci zelených, kteří vedli kampaň ve volbách do Evropského parlamentu pod heslem Zastavte Barrosa!, menšími kritiky nejsou ani zákonodárci krajní levice, s nimiž se nejvyšší představitel EK setká odpoledne.
Telefonát Evy Hrnčířové
Barroso má v současnosti jisté hlasy lidovecké frakce, která je v Evropském parlamentu po červnových volbách největší s 265 poslanci. Ke zvolení však bude potřebovat nejspíš i hlasy některých sociálních demokratů, kteří stále váhají s načasováním volby. Jako první Barroso přesvědčoval poslance Evropské konzervativní a reformní skupiny. Jejich podporu získal, přestože členové této frakce patří mezi odpůrce Lisabonské smlouvy, za niž současný předseda EK vytrvale bojuje.
Francouzský odpoledník Le Monde uvedl jako jednoho z možných kandidátů na funkci předsedy Evropské komise také francouzského premiéra Françoise Fillona. Liberální frakce v parlamentu by zase v čele komise ráda viděla svého předsedu a bývalého belgického premiéra Guye Verhofstadta.