Podle Obamy končí čas na hašteření a je čas na zdravotní reformu

• ČT24

10. 9. 200910. 9. 2009, 18:00|Zdroj: ČT24

Americký prezident Barack Obama

Zdroj: ČT24/BBC

Washington - Americký prezident Barack Obama v netrpělivě očekávaném projevu o zdravotnické reformě v Kongresu prohlásil, že „čas na hašteření“ už vypršel a že nyní je potřeba rychle jednat. Obama vyzval zákonodárce, aby se sjednotili a schválili zákon, který zajistí zdravotní pojištění pro téměř 50 milionů nepojištěných Američanů. Jeho reforma prý sleduje snížení výdajů na zdravotní péči, zlepšení péče a regulaci pojišťoven, aby pomáhali chránit své zákazníky. V projevu, který přednesl ve středu místního času, pokáral také kritiky svého plánu, kteří seriózní debatu nahradili taktikou rozsévání strachu.

„Náš kolektivní neúspěch vypořádat se s touto změnou - rok za rokem, desetiletí za desetiletím - nás přivedl k bodu zlomu. Každý ví o mimořádných obtížích, se kterými se potýkají nepojištění. Ti jsou každý den vzdáleni jen o jeden jediný úraz nebo nemoc od bankrotu. A nejsou to především lidé na podpoře. Je to střední vrstva Američanů,“ pronesl Obama.

Prezident se snažil ujistit, že jeho změny přinesou větší jistoty a větší volby ve zdravotní péči, i když nabídne pojištění lidem, kteří si ho nemohou dovolit. Republikánům podal ruku jako výzvu ke společné práci a zároveň jim slíbil nezvyšovat schodek státního rozpočtu. Také se obořil na své odpůrce, kteří prý chtějí jeho plány a prezidentství podkopat. „Nebudu ztrácet čas s těmi, kteří uvažují, že lepší politika je tento plán pohřbít než zlepšit,“ řekl prezident v naději, že oživí skomírající tlak na prosazení reformy zdravotního systému, který si ročně vyžádá 2,5 bilionu dolarů (téměř 43,8 bilionu korun).

Zdůraznil, že jeho změny přijdou v příštích deseti letech na 900 miliard dolarů (asi 15,7 bilionu korun), což je „méně, než kolik jsme utratili za války v Iráku a Afghánistánu“. Obama vyzval zákonodárce, aby se sjednotili a schválili zákon, který zajistí zdravotní pojištění pro téměř 50 milionů nepojištěných Američanů. Jeho reforma prý sleduje snížení výdajů na zdravotní péči, zlepšení péče a regulaci pojišťoven, aby pomáhaly chránit své zákazníky.

Reforma by měla jednak zlepšit podmínky těch, kteří pojištění mají, ale mohou o ně snadno přijít - například změnou zaměstnání. Hlavním bodem je ale pojištění těch, kteří ho nemají vůbec. Tito lidé žijí v neustálém strachu, že je případná léčba finančně úplně zruinuje. Těm by měla pomoct státní pojišťovna. Od soukromých pojišťovacích domů navíc Obama chce, aby začaly hradit i pravidelné prohlídky a prevenci.

Téma zdravotnické reformy rozděluje nejen americkou veřejnost, ale hlavně politickou scénu. Obama čelí odporu republikánů, kteří ho obviňují ze socialistických opatření. Varují před nárůstem byrokracie, omezováním osobních svobod a prohlubováním státního dluhu. Plán nemá jednoznačnou podporu ani mezi demokraty.

Barack Obama

„Jde o to, poskytnout nějakou možnost těm, kteří pojištění nemají. Na nikoho nebudeme tlačit, co si má vybrat.“

Obamův proslov provázely emoce

Obamův projev vyvolal v Kongresu bouřlivý potlesk i nelibost. Republikánský poslanec za Jižní Karolínu Joe Wilson vykřikl: „Lžete!“, když prezident domluvil o ilegálních přistěhovalcích. Republikáni také propukli ve smích, když Obama přiznal, že je třeba před přijetím reformy dokončit důležité detaily. Obamova manželka Michelle, která rozpravu sledovala z galerie pro návštěvníky, podle agentur nevěřícně kroutila hlavou.

Nedávno zesnulý senátor Edward Kennedy sepsal v květnu, kdy mu lékaři diagnostikovali rakovinu mozku v konečném stádiu, dopis pro Obamu. Prezident ho dostal až po senátorově smrti. Podle Obamy mu Kennedy vzkázal, že zdravotní balíček je rozhodující pro budoucí prosperitu země a že je morálním apelem. Prezident si je vědom toho, že právě na reformě amerického zdravotnictví si už mnozí před ním vylámali zuby. Jak ale řekl v úvodu svého projevu, není prvním americkým prezidentem, který se s tímto tématem potýká, ale chce být tím posledním, a tedy úspěšným.

Obamova řeč přichází v momentě, kdy klesá spokojenost s jeho politikou. Podíl Američanů nespokojených s jeho přístupem k reformování zdravotnictví vystoupal na 52 procent. Zhoršilo se i celkové hodnocení prvního amerického prezidenta tmavé pleti. Zatímco v červenci nesouhlasilo s jeho celkovým výkonem 42 procent, dnes už je to 49 procent lidí.