Letos uplynula rovná 2 století od tyrolského boje proti bavorské nadvládě. Povstání roku 1809 sice skončilo porážkou, přesto je dodnes zdrojem tyrolské identity a hrdosti. Není se tak čemu divit, že se Vídeň obávala protestů. Ztráta německy mluvícího jižního Tyrolska, které po první světové válce připadlo Itálii, stále nepřebolela. Rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko dodnes tvoří dvě navzájem nesouvisející části a krajní pravice požaduje jižní Tyrolsko zpět. Bez jejich požadavků se neobešel ani dnešní průvod. „Držíme pospolu a chceme, aby všichni obyvatelé Tyrolska mohli žít v jedné zemi,“ bylo slyšet na demonstraci.
Na čestné tribuně spolu s rakouským prezidentem a spolkovým kancléřem usedli šéfové vlád rakouské i obou italských částí někdejšího Tyrolska. „Nejde o to, přemalovávat hranice nebo vyhlašovat samostatné Jižní Tyrolsko. Máme dnes spoustu možností, jak pracovat společně - s Schengenem hranice zmizely, lidé i zboží mohou, kam chtějí, máme společnou měnu,“ tvrdí Luis Durnwalder, zemský hejtman Jižního Tyrolska, který se tak domnívá, že problém dnes vlastně již fakticky neexistuje.
Reportáž Jana Moláčka
