Havel v Berlíně o Lisabonu, postkomunismu a česko-německých vztazích

Berlín – Lisabonská smlouva, česko-německé vztahy a přechod postkomunistických zemí k demokracii. To byla hlavní témata, jež dnes český exprezident Václav Havel v Berlíně probíral se svými německými protějšky Horstem Köhlerem nebo Richardem von Weizsäckerem. Podpis českého prezidenta Václava Klause pod Lisabonem označil Havel spíše za formalitu poté, co ji schválily obě komory českého parlamentu.

S německým prezidentem Köhlerem Havel mluvil o budoucnosti evropského sjednocování, hodnotách, na nichž je Evropa založena, a Lisabonské smlouvě a nadcházejícím irském referendu o ní. S bývalým německým prezidentem von Weizsäckerem se Havel později zúčastnil pódiové diskuse 20 let svobody 1989-2009 o problémech překonávání komunismu v obou zemích a vývoji česko-německých vztahů po pádu železné opony. Ty jsou teď podle exprezidenta nejlepší ve své historii.

„Ani já jsem netušil, jak ta cesta bude složitá a jak to všechno bude trvat déle,“ zopakoval dnes Havel svůj názor na přechod postkomunistických společností k demokracii za poslední dvě dekády. Zmínil příklad privatizace. „Nečekali jsme, že to bude takovou příležitostí pro šejdíře a mafiány,“ řekl Havel. Vyjádřil také porozumění pro lidi, kteří dnes stále volí komunisty. „Paměť zasouvá to špatné a nechává vyznít to hezké,“ podotkl. Připustil, že zákaz komunistické strany v Česku odmítal i v naději, že bude schopna se transformovat. „Já jsem se domníval, že je třeba té straně dát šanci, že se možná transformuje jako komunistická strana v Polsku,“ poznamenal Havel. Podle něj je smutné, že se tak nestalo.

Havel jednal s Köhlerem o Lisabonu (zdroj: ČT24)

Na českém velvyslanectví v Berlíně se předtím Havel také setkal s místními školáky, kteří si od něj nechali podepsat velkou polystyrenovou dominovou kostku symbolizující kus Berlínské zdi. V den 20. výročí pádu zdi, 9. listopadu, padne při symbolické repríze této historické události i tento panel.

V sobotu obdrží Havel prestižní ocenění Quadriga

Havel v Berlíně zůstane do soboty, kdy obdrží prestižní ocenění Quadriga. Od roku 2003 je v Den německé jednoty dostávají osobnosti, které jsou symbolem obnovy a prokázaly průkopnického ducha. Kromě Havla budou v sobotu oceněni například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ve středu Havel v Berlíně převzal čestnou mediální cenu Zlatá slepice z rukou někdejšího západoněmeckého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera a za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové.