Ženeva - Pod tlakem USA přestala palestinská samospráva podporovat rezoluci Rady OSN pro lidská práva o zimní válce v pásmu Gazy. Palestinci sice v radě nehlasují, ale jejich arabští spojenci se prý dnes bez palestinské podpory nebudou snažit rezoluci prosadit. Znamená to, že rada odloží dnešní hlasování o textu, který by mohl mít právní důsledky pro Izrael. Podle diplomatů OSN, na něž se odvolala agentura AP, připadá další termín hlasování možná až na březen.
Palestinci změnili názor na rezoluci o zločinech Izraele v Gaze
Rezoluce je založena na zprávě, již rada zveřejnila v září a z níž vyplývá, že Izrael ve válce proti Palestincům použil nepřiměřené prostředky a dopustil se válečných zločinů. Část viny je ale připisována také palestinským radikálům, kvůli jejichž ostřelování boje začaly. Palestinská samospráva původně s textem zprávy souhlasila, Izrael jej označil za parodii práva.
Autorem zprávy je jihoafrický soudce Richard Goldstone. Jeho materiál doporučuje předat případ Radě bezpečnosti OSN, která má obě strany donutit vyšetřit případy údajných zločinů spáchaných za dvaadvacetidenního konfliktu. O život při něm přišlo 1 400 Palestinců a 13 Izraelců. Vyšetřovatelé OSN přezkoumali 36 stížností, k nimž získali v pásmu Gazy svědectví. Izrael už dřív upozornil, že v Gaze, ovládané radikálním Hamasem, nelze získat jiná než protiizraelská svědectví.
Izraelským politikům a armádním velitelům může hrozit soudní stíhání
Pokud by byly Izraeli prokázány válečné zločiny, znamenalo by to možnost mezinárodního soudního stíhání jeho politiků i armádních velitelů, tedy také omezení cestování těchto lidí do zahraničí. Nedávno měl už ministr obrany Ehud Barak potíže v Británii, kde příznivci Palestinců žádali jeho zatčení.
Izrael už dává dohromady skupinu právních expertů, kteří mají ochránit ty představitele, jichž by se případné mezinárodní soudní stíhání týkalo. Bývalý izraelský ministr spravedlnosti Jossi Beilin řekl, že se tak Izrael ironicky stává obětí systému, který sám pomáhal po druhé světové válce vytvořit. Izrael od počátku 50. let usiloval o stanovení mezinárodních mechanismů, které měly zabránit nacistickým zločincům ukrýt se před justicí.