Varšava - Polský prezident Lech Kaczyński dnes kolem poledne podepsal ratifikační dokument o Lisabonské smlouvě a uzavřel tak schvalovací proces ve své zemi. Již před podepsáním smlouvy polský prezident zdůraznil, že jde o historický den pro Polsko, ale je třeba brát Evropskou unii stále jako „společenství suverénních států“. Uvedl také, že nynější unie musí zůstat otevřená novým potenciálním členským státům včetně Gruzie. Poslední unijní zemí, kde smlouva ještě nebyla schválena, je tak Česko, kde po souhlasu obou komor parlamentu schází podpis prezidenta Václava Klause.
Polský prezident podepsal Lisabon, Klaus zůstává poslední
Obě komory polského parlamentu 1. a 2. dubna loňského roku drtivou většinou schválily Lisabonskou smlouvu. Na konečný podpis svého prezidenta Polsko čekalo 18 měsíců. Kaczyński se již dříve zavázal, že smlouvu bez prodlení podepíše po vyhlášení kladného výsledku irského referenda. Dnes kvůli tomu na slavnostní ceremoniál do prezidentského paláce ve Varšavě dorazili šéf Evropské komise José Barroso, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země EU nyní předsedá.
Polský prezident:
„Jsem hluboce přesvědčen, že tento velký experiment (Lisabonská smlouva) bude úspěšný. Skutečnost, že irský lid změnil názor, znamenala oživení smlouvy, a proto už neexistuje žádná překážka pro její ratifikaci.“
Vstup Miroslava Karase a reportáž Jana Šenkýře (zdroj: ČT24)
„Vítáme podpis prezidenta Polské republiky,“ uvedl podle agentury AFP francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. „Šestadvacátá ratifikace znamená další krok, který nás přiblížil vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, což si přejeme, co nejrychleji to bude možné před koncem roku, jak se sedmadvacítka zavázala,“ uvedl šéf francouzské diplomacie ve svém prohlášení. Podobně reagoval i italský premiér Silvio Berlusconi. „Smlouvu nyní ratifikovalo 26 států, takže jsme již velmi blízko našeho cíle. Musí vstoupit v platnost do konce roku, aby se Evropa stala silnější a efektivnější,“ uvedl podle agentury Reuters šéf římské vlády.
Aby nástupce neúspěšné euroústavy mohl vstoupit v platnost, musí ho ratifikovat všech 27 členských států EU. Po dnešku není schvalovací proces dokončen už jen v České republice. Prezident Václav Klaus, v zahraničí nazýván „zatvrzelým euroskeptikem“, smlouvu nemůže podepsat do doby, než Ústavní soud posoudí, zda je dokument v souladu s českým právním řádem.
Klaus žádá výjimku z listiny práv, podle mnohých to není třeba
Prezident Václav Klaus včera potvrdil, že žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv a svobod v Lisabonské smlouvě. Obává se, že listina by mohla prolomit mimo jiné i takzvané Benešovy dekrety, což by mohlo způsobit majetkové nároky občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. „Lisabonská smlouva povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi,“ prohlásil včera Klaus.
Podle mínění znalců se však jedná o zbytečný zápas. České předsednictví totiž už na březnovém summitu Evropské unie prosadilo poznámku o zákazu zpětné účinnosti unijního práva. „Zamezuje retroaktivitě, tím jsme museli uklidnit celou řadu lidí, kteří měli strach z toho, že může dojít k prolomení Benešových dekretů,“ komentoval to tehdy český premiér Mirek Topolánek.
Češi tehdy na evropské scéně prosadili usnesení domácí sněmovny, které poslanci vyměnili za souhlas s Lisabonskou smlouvou. V zápisu z usnesení se píše: „Sněmovna prohlašuje, že právní status, který je přiznáván Listině základních práv a svobod EU, zajišťuje, že tato smlouva nemůže zpochybnit právní a majetkové vztahy vyplývající z československého zákonodárství, zejména z let 1940 až 1946.“ Požadavku českého prezidenta tedy v březnu letošního roku bylo vyhověno.
Obavy Klause jsou zbytečné i podle šéfa katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michala Tomáška. „Mne pan prezident osobně jmenoval profesorem evropského práva a jako takový říkám, že zpětné působení evropského práva na Benešovy dekrety není možné,“ tvrdí.
Prezident nyní čeká na verdikt Ústavního soudu, který posuzuje opětovnou stížnost skupiny senátorů. Klaus již dříve naznačil, že při absolutní shodě všech ostatních unijních zemí nehodlá dlouhodobě ratifikaci nové smlouvy blokovat. „Pokud by se opravdu všichni shodli, že Lisabonská smlouva je takové zlaté ořechové pro Evropu, že být musí, že je jedna jediná osoba, která by ji chtěla zablokovat a tou osobou je český prezident, tak toto já neudělám,“ řekl dříve.
Evropská komise nechce Klausův včerejší krok komentovat, politologové v něm spatřují i pozitivní signál a evropské země jsou rozděleny ohledně toho, zda nyní proti českému prezidentovi brojit nebo ho podpořit. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt však dnes kritizoval požadavek Václava Klause na trvalou výjimku. Ve svém tiskovém prohlášení označil postup českého prezidenta za omezování lidských práv sudetských Němců.
GALERIE
Václav Klaus