INLA v dnešním prohlášení uvedla, že bude příště používat výhradně mírových prostředků a bude spolupracovat s mezinárodní komisí dohlížející na odzbrojení ozbrojených skupin v Severním Irsku i v Irské republice. Výslovně prý ale neslíbila své plné odzbrojení a nespecifikovala, kdy by celý tento proces mohl začít. Podle BBC takový proces potrvá několik měsíců.
Britské i irské bezpečnostní zdroje jsou k prohlášení skeptické, INLA je totiž vnitřně znesvářená aliance různých gangů, které často bojovaly proti sobě navzájem. Skepsi podle agentury AP projevila i strana Sinn Féin, která je spjata s IRA.
Clintonová mírový proces podpořila
Zřeknutí se násilí bylo oznámeno v době, kdy je v Irsku a v Severním Irsku americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, aby podpořila zdejší mírový proces. Clintonová po jednání s irským premiérem Brianem Cowenem vyzvala Británii, aby v zájmu zlepšení vzájemných vztahů svěřila severoirským úřadům správu nad ulsterskou policií a soudy. Podle ní to napomůže spolupráci vůdců obou komunit při každodenní správě provincie.
IRA bojuje už přes 30 let
Irská národně osvobozenecká armáda vznikla v polovině 70. let a tvořili ji převážně bývalí příslušníci takzvané Pravé IRA. V roce 1979 mimo jiné zavraždila britského konzervativního politika Aireyho Neavea bombou umístěnou pod jeho autem v londýnském Westminsteru. Zodpovědná byla i za bombový útok v baru Droppin' Well v Ballykelly v severoirském hrabství Londonderry, při němž v roce 1982 zemřelo 17 lidí.
Výbušniny si prý její členové obstarávali i v Česku, v roce 1994 si měli obstarat v Plzni výbušninu Semtex. Celkově si střety mezi militantními stoupenci sjednocení Ulsteru s Irskem a jejich probritskými protějšky vyžádaly od roku 1968 do podpisu mírové dohody o třicet let později 3600 životů.
