Na vesmírné technologie čekají velké výzvy

Praha - Hledat neviditelné objekty, vzdálené galaxie a zachytit kompletní mapu vesmíru má za úkol nově vypuštěný teleskop WISE. Ten využívá infračerveného světla a vědci si od něj slibují objevení milionů dosud nepoznaných vesmírných těles. Od dob, kdy Galileo Galilei využil první dalekohled k pozorování Jupiteru, urazila teleskopická astronomie velký kus cesty. Další výzvy na ni ale ještě teprve čekají.

Americký úřad pro letectví a vesmír vypuštění teleskopu WISE několikrát odkládal. Původně měl z Kalifornie zamířit k nebi už minulý týden, technické problémy a nepříznivé počasí ale start posunuly na pondělí odpoledne.

Teleskop bude nejdřív fotografovat takzvané objekty blízké Zemi – to znamená asteroidy a komety, které se mohou vyskytnout v blízkosti oběžné dráhy naší planety kolem Slunce. Nejvzdálenějšími objekty, které teleskop zachytí, budou velké galaxie, v nichž se tvoří velké množství nových hvězd, nebo je pohlcují černé díry. Vzdálené galaxie často běžná optika vůbec nerozpozná.

Milénium (zdroj: ČT24)

„Je to tzv. družicová observatoř. Má průměr 40 cm a čtyři detektory, které zkoumají vesmír v oblasti infračerveného záření. To nám umožní studovat vzdálené i blízké galaxie, hvězdy i objekty v naší sluneční soustavě,“ vysvětlil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

První infračervené teleskopy se do kosmu dostaly počátkem 80. let. Od té doby přinášejí o vesmíru stále podrobnější informace. „V současné době máme na oběžné dráze tři dalekohledy pracující v infračerveném oboru spektra,“ řekl astronom Jakub Rozehnal s tím, že jde konkrétně o Spitzerův dalekohled, který pochází ze stejné rodiny jako známější Hubbleův dalekohled. „Dále infračervený dalekohled Herschell, jenž je vůbec největší,“ dodal Rozehnal.

Právě Hubbleův dalekohled se do historie zapsal nejvýrazněji. Na svou vesmírnou pouť vyrazil v roce 1990 a od té doby se zasloužil o nevídaný počet objevů. „Předběhl svou dobu. Je to jediný dalekohled, u kterého se předem počítalo, že bude opravován pomocí raketoplánů. Dalekohled je poměrně veliký, soustředí mnoho světla a je velmi univerzální,“ popsal astrofyzik Jiří Grygar. Po poslední opravě letos v květnu, kdy k němu doletěl raketoplán Atlantis, bude na obloze kroužit ještě dalších pět let. Pak by ho měl vystřídat Webbův teleskop, jenž bude v porovnání se svým předchůdcem třikrát větší.

Vyslání prvních teleskopů do kosmu úzce souviselo s rozvojem kosmonautiky. Samotné teleskopy mají za sebou ale daleko delší vývoj. Poprvé namířil dalekohled na hvězdnou oblohu před čtyřmi stovkami let Galileo Galilei, a položil tak základ teleskopické astronomii.

Významné výročí Galileova pozorování Jupitera letos připomněl rok astronomie, který UNESCO vyhlásilo na popud Itálie. Ve světě měl rok astronomie velký ohlas, zapojilo se do něj přes sto čtyřicet zemí. Veřejnost seznámil s astronomickými experimenty i s největšími úkoly, které teprve na objevení čekají. Jednou z takových výzev je odhalit tvar vesmíru a poté hledat planety s možným životem mimo sluneční soustavu.

Vydáno pod