Islámábád - Nejmíň 34 povstalců zabili pákistánští vojáci při střetech s bojovníky Tálibánu na severozápadě země. Při útoku asi 150 ozbrojenců padlo také 5 vojáků. Právě o klíčové roli Pákistánu v boji proti terorismu jednal v Islámábádu český ministr obrany Martin Barták. Pákistánská armáda nyní stojí v první linii boje, přestože v minulosti proslula tím, že extremisty zčásti podporovala.
Pákistánská armáda dřív podporovala extremisty, teď proti nim bojuje
Pákistánská armáda rozhodovala prakticky o všem. Byl to stát ve státě. Největší stavební firma a realitní kancelář zároveň. Když nebyla spokojená, dosadila do čela země svého člověka a posílila mu pravomoci. Situace dospěla tak daleko, že podle obyčejných lidí byla armáda zapletená úplně ve všem.
Před více než dvěma lety zemřela při atentátu bývalá premiérka Benazír Bhutová. OSN zatím stále vyšetřuje, kdo za její smrtí stál. Obyčejní Pákistánci tvrdí, že v tom mohla mít prsty právě armáda.
Reportáž Petra Zavadila (zdroj: ČT24)
Jenže teď má silné prezidentské pravomoci v rukou vdovec po Bhutové. A s pomocí všech politických stran dává armádě úkoly, které jí nemusí být úplně po chuti – jako je třeba mohutná ofenzíva proti radikálům na afghánské hranici. „Části armády se to určitě nelíbí, ale prostě si bude muset zvyknout na nové pořádky. Demokratické principy musí platit pro všechny,“ míní politolog Zafarulláh Chán.
Snahy o zavedení demokratičtějšího režimu narušují právě teroristé. Bezpečnostní situace v ulicích pákistánských měst se spíš vyostřuje. Armáda v boji proti neviditelnému nepříteli potřebuje všechny zbraně. Pomoct můžou třeba i české radiolokátory Věra nebo vrtulníky, které modernizuje česká strana.
Boj proti extremismu ale neprobíhá jen na frontové linii. Sebevražední atentátníci se často rekrutují mezi mladými nevzdělanými lidmi. Vláda i nevládní organizace proto teď hledají způsob, jak jim nabídnout takovou budoucnost, která by je nevehnala teroristům do náruče.