Praha - Jednání o smlouvě zajišťující snižování počtu strategických jaderných zbraní (START) USA a Ruska, kterou přijedou začátkem dubna do Prahy podepsat prezidenti Medveděv a Obama nebylo nijak snadné. Trvalo celkem rok a půl a málem ho zhatily spory ohledně amerického plánu vytvořit systém protiraketové obrany. Proč volba padla právě na Prahu a jak probíhalo jednání mezi velmocemi, vysvětloval v Událostech, komentářích exkluzivně náměstek ministerstva zahraničí Philip H. Gordon.
Americká diplomacie: Volba Prahy pro podpis smlouvy byla logická
„Podpis smlouvy START v Praze je logickým krokem, který navazuje na zásadní projev prezidenta před rokem,“ uvedl náměstek Gordon. Hlavním důvodem pro volbu české metropole jako místa, kde se odehraje historická událost, se tak jeví skutečnost, že právě zde prezident Barack Obama poprvé ohlásil svou ambici snížit množství jaderného arzenálu ve světě.
Podle náměstka americké ministryně zahraničí není překážkou, že se smlouva bude podepisovat v jedné ze členských zemí NATO, navíc v zemi, kde měl být původně vybudován jeden z prvků protiraketového štítu, jenž Rusové chápou jako ohrožení vlastní bezpečnosti. „Je dobré, že Rusům nevadí přijet do Prahy podepsat smlouvu,“ myslí si Gordon.
Rozhovor s Philipem Gordonem a Michaelem Romancovem (zdroj: ČT24)
Philip H. Gordon, náměstek americké diplomacie
„V jaderné oblasti není možné s Ruskem vyjednávat tak, abychom my sami poškodili vlastní zájmy.“
Dohadování o podrobnostech odzbrojování trvalo téměř rok a půl, a dokonce se zdálo, že rozhovory uvíznou na mrtvém bodě. Americký náměstek uznal, že doba byla delší, než se očekávalo, ale současně odmítl, že by se v průběhu jednání objevily nějaké konfliktní body. Obě strany se podle něj snažily dojednat podmínky, které by pro ně byly akceptovatelné a ony je mohly dodržovat.
Americký kompromis
Konečná podoba smlouvy je prý výsledkem kompromisu. Přesto se však zatím zdá, že těmi, kdo museli více ustupovat, byli ruští vyjednavači. Ruská federace nejprve požadovala, aby dohoda kromě množství jaderného arzenálu omezovala i budování systémů raketové obrany. K tomu nakonec nedošlo, a to jen proto, že si to Američané nepřáli. Sami se pokouší takový systém vytvořit. Na druhou stranu si zase Rusové prosadili rovnost v oblasti střel odpalovaných z mobilních zařízení. Podle Gordona ale takovýto ústupek nebyl problém, USA totiž tento typ zařízení vůbec nemá.
Rusko by se mohlo zapojit do protiraketového štítu
Spekulace, že by Spojené státy měly navrch při vyjednávání nové smlouvy START Michael Romancov z Metropolitní univerzity nesdílí. „Nevěřím tomu, že by Moskva souhlasila s něčím, co by pro ni bylo zásadním způsobem nevýhodné,“ tvrdí politický geograf. Romancov se navíc domnívá, že důvod, proč Rusové přestali blokovat jednání kvůli americkému protiraketovému štítu, je ten, že obě velmoci počítají s budoucím zapojením Ruska do systému. „Pro Rusko by to bylo výhodné, Západ pro něj z dlouhodobého hlediska představuje jakousi bezpečnostní kotvu,“ dodal Romancov.
Jaderné velmoci a ti druzí
I když USA i Rusko sníží počet svých nukleárních hlavic na přibližně 1 500, zůstanou nejmocnějšími zeměmi světa. Každá z velmocí má totiž dvojnásobně více jaderného materiálu než zbytek světa dohromady.
Do „atomového klubu“ kromě Rusů a Američanů ještě patří Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán a Izrael. Další státy jako třeba Severní Korea či Írán jsou v podezření, že se o zisk zbraně pokoušejí.
GALERIE
Nová smlouva START