Praha – Nová rusko-americká smlouva o omezení strategických zbraní má nahradit smlouvu START 1, jejíž platnost vypršela loni v prosinci. Jedná se o impuls k dalšímu snižování počtu strategických útočných zbraní. Po čtrnácti kolech jednání mezi prezidenty obou supervelmocí spatřila světlo světa. Nová smlouva jasně definuje, na jakou úroveň mají Spojené státy i Rusko dále zredukovat své jaderné arzenály. Znovu posouvá limity, které udávaly její předchůdkyně, jak původní smlouva START z roku 1991, tak moskevská smlouva z roku 2002.
Co to vlastně Obama s Medvěděvem 8. dubna podepíší?
Prezidenti Ruska a USA Dmitrij Medvěděv a Barack Obama se na smlouvě předběžně dohodli loni v červenci, v pátek 26. března konečný text smlouvy formálně schválili v telefonickém rozhovoru a podepsána má být 8. dubna v Praze. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet rozmístěných nosičů - letounů, raket a ponorek - se sníží na 700 kusů (spolu s nerozmístěnými celkem na 800 kusů), počet hlavic poklesne z nynějších 2 200 na 1 550.
Prezidenti Medvěděv a Obama se zároveň shodli na tom, že smlouva má vyjadřovat odhodlání obou zemí snižovat svůj jaderný arzenál a v budoucnu by mělo dojít k jeho dalšímu zredukování. I se sníženým počtem hlavic totiž obě velmoci podle odborníků disponují takovou výzbrojí, že by se dokázaly navzájem zničit přibližně 13krát.
GALERIE
videogallery_00086236
Smlouva má tři části: 1) samotný text smlouvy; 2) protokol obsahující dodatečná práva a povinnosti, jež se vztahují k podmínkám smlouvy; a 3) technické dodatky k protokolu. Všechny tři části budou právně závazné. Smlouvu musí ratifikovat americký Senát a ruská Státní duma.
Ve smlouvě se obě strany zavazují, že podstatně sníží počty svých strategických zbraní, a to do sedmi let od data, kdy smlouva vstoupí v platnost. Strukturu svých strategických zbraní si může určit každá strana, ovšem v rámci souhrnných limitů stanovených ve smlouvě.
Souhrnné limity
- počty jaderných hlavic - maximálně 1 550; tento limit je o 74 procent nižší, než byl limit ve smlouvě START 1 z roku 1991, a o 30 procent nižší než limit z tzv. moskevské smlouvy (SORT) z roku 2002;
- kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky);
- samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky); tento limit je méně než poloviční oproti příslušnému limitu staré smlouvy START.
Smlouva obsahuje ověřovací mechanismus, který kombinuje příslušné zásady ze smlouvy START 1 s principy novými, ušitými na míru limitům v nové smlouvě. Tato opatření zahrnují inspekce na místech, výměnu údajů a ohlašovací povinnost vztahující se ke strategickým útočným zbraním a zařízením, které jsou zmíněny ve smlouvě. Pro zvýšení transparentnosti smlouva také stanoví výměnu dálkových měření. Dokument přitom částečně vychází ze svých předchůdců. Podle jeho autorů by s patnáctiletými zkušenostmi se smlouvami START a SORT měly být veškeré ověřovací postupy jednodušší a levnější než doposud.
Doba platnosti smlouvy bude deset let, pokud ji mezitím nevystřídá jiná následná smlouva. Strany se mohou dohodnout na prodloužení smlouvy na dobu maximálně pěti let. Smlouva zahrnuje doložku o odstoupení od smlouvy, která je standardní u smluv o kontrole zbrojení. Poté, co tato smlouva vstoupí v platnost, přestane platit smlouva o snížení stavu strategických útočných zbraní (tzv. moskevská smlouva, SORT). Smlouva nijak neomezuje testování, vývoj a rozmístění současného ani plánovaného amerického protiraketového štítu a neblokuje ani vývoj současných a plánovaných amerických konvenčních raket dlouhého doletu.