Maďaři s nadějemi i obavami volí nový parlament

Budapešť/Praha – Dnešní parlamentní volby v Maďarsku pravděpodobně ukončí osmileté čekání vůdce pravicové strany Fidesz Viktora Orbána na premiérské křeslo. Podle předvolebních průzkumů má jeho strana obrovský náskok na socialisty a krajně pravicový Jobbik, dokonce by mohla získat i ústavní většinu, čímž by se šestačtyřicetiletému Orbánovi otevřela reálná možnost změnit zemi podle vlastních představ. Očekávání dalekosáhlých změn podporuje sám Orbán, který předvídané vítězství své strany přirovnal k uherskému povstání proti vládě Habsburků v roce 1848.

„Naší revolucí budou volby 11. dubna. Rychlá, všeobecná a zásadní změna, okamžik pravdy,“ prohlásil zhruba před měsícem. Jak má ale ona změna v praxi vypadat, není úplně jasné. Program Fideszu je totiž poměrně obecný a spíše než z konkrétních slibů letos strana těží z nepopularity dosud vládnoucích socialistů.

Maďarská média nicméně už dříve spekulovala, že získá-li Fidesz možnost měnit ústavu, prosadí přechod z parlamentního na prezidentský systém. Novou hlavou státu s posílenými pravomocemi by se pak mohl stát právě Orbán, což vzbuzuje obavy u levice, která vůdce Fideszu obviňuje z autoritářských sklonů.

Orbán podle liberálů sklouzává k populismu

Že socialisté nenechají na svém hlavním konkurentovi nit suchou, je logické. Ani vyznavači pravicových hodnot ale nejsou z Orbána nadšeni. Někteří z nich mu vyčítají, že pod jeho vedením se Fidesz odchýlil z někdejších liberálních pozic, a ve snaze získat si přízeň voličů sklouzl k ekonomickému populismu a vzývání národně konzervativních hodnot.

Jediným parlamentním nováčkem by se podle průzkumů mohla stát strana s názvem Je možná jiná politika. Naopak odchod ze sněmovny reálně hrozí dvěma tradičním malým stranám - Svazu svobodných demokratů a Maďarskému demokratickému fóru.

Tři nejsilnější strany podle průzkumů

Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPS)

Fidesz vznikl původně jako nezávislá mládežnická organizace na jaře 1988 z iniciativy protikomunisticky naladěných studentů. Původně liberální strana ztratila v polovině 90. let svůj generační charakter a zároveň provedla ideový posun směrem ke konzervatismu a národní a křesťanské orientaci. Spolu s tím strana přijala i nový název Fidesz - Maďarská občanská strana, který v roce 2003 upravila do současné podoby.

Dlouholetým předsedou strany je Viktor Orbán, který na konci 80. let stál u jejího zrodu. V letech 1998 až 2002 byl Fidesz hlavní vládní stranou. Podle březnových průzkumů veřejného mínění by mohla strana obdržet 57 až 67 procent hlasů.

Maďarská socialistická strana (MSZP)

Strana sociálnědemokratického typu vznikla v říjnu 1989 po rozpuštění do té doby vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany. I přes propad obliby v posledních letech je hlavní silou maďarské levice. V letech 1994 až 1998 a od roku 2002 do loňského jara byla vládní stranou. V současnosti podporuje kabinet nestraníka Gordona Bajnaie, v němž má své zástupce.

Předsedou strany je Ildikó Lendvai, ale volebním lídrem se stal šestatřicetiletý místopředseda Attila Mesterházy. Volební průzkumy z poslední doby dávají socialistům šanci na získání 12 až 21 procent hlasů.

Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik)

Krajně pravicová nacionalistická strana založená na podzim 2003. Do širšího povědomí vstoupila v době násilných protivládních demonstrací v roce 2006. Ve volbách do Evropského parlamentu loni v červnu získala 14,77 procenta hlasů a obsadila tři křesla.

Se stranou je propojena extremistická polovojenská organizace Maďarská garda, založená v srpnu 2007 a od loňského července soudně zakázaná. Organizace nicméně dál působí nezákonně. Předsedou strany je Gábor Vona. Podle průzkumů by ji mohlo podpořit zhruba 11 až 18 procent voličů.

Vizitka Viktora Orbána

Viktor Orbán pochází ze středomaďarského Székesfehérváru, kde se 31. května 1963 narodil v rodině zemědělského inženýra a učitelky. Koncem 80. let úspěšně absolvoval studium sociologie a práv na Budapešťské univerzitě, zde se také v roce 1988 podílel na založení Svazu mladých demokratů. Do širokého povědomí veřejnosti se Orbán zapsal v červnu 1989, kdy vystoupil s radikálním požadavkem na vypsání svobodných voleb a okamžitý odchod sovětských vojsk ze země.

Na samém počátku 90. let se Orbán stal členem parlamentu a v dubnu 1993 stanul v čele pravicového Svazu mladých demokratů, známého pod zkratkou Fidesz. Strana do charismatického lídra vkládala velké naděje, ale ve volbách v roce 1994 obdržela pouhých sedm procent hlasů. Zklamání z neúspěchu zřejmě stálo za Orbánovým rozhodnutím nabídnout propříště voličům méně liberalismu a více toho, co chtějí slyšet.

Nová strategie se ukázala být úspěšná a v červnu 1998 stanul teprve pětatřicetiletý Orbán v čele vlády. Avšak stejně jako jeho předchůdci, ani Orbán nedokázal v následujících volbách funkci obhájit. V roce 2002 se tak znovu ocitl v opozici a jen slabou náplastí bylo, že se v té době stal místopředsedou Evropské lidové strany.

Pokus Fideszu oplatit v roce 2006 socialistům porážku z předchozích voleb přes veškerou snahu nevyšel. Orbán tak musel strávit další čtyři roky coby lídr opozice a nesmlouvavý kritik Gyurcsányovy vlády. Orbánova snaha jít kabinetu tvrdě „po krku“ významně prohloubila příkopy mezi příznivci obou politických táborů.