Praha - Pochvalné i skeptické tóny zaznívají v komentářích dnešních světových deníků k nové smlouvě o omezení jaderných arzenálů, kterou ve čtvrtek v Praze podepsali prezidenti Ruska a USA Dmitrij Medvěděv a Barack Obama. Zdůrazňují spíše politický než vojenský význam historické dohody, která je podle nich ale jen začátkem.
Tisk o novém STARTu: Pochvala i skepse
Svět bez jaderných zbraní je utopie, shodují se dnes přední polské deníky s tím, že omezení jaderných arzenálů podle polských komentátorů globální bezpečnost nijak výrazně nezvýší. „Myšlenka světa bez jaderných zbraní je dobrá, má ale jednu zásadní vadu: nedá se realizovat,“ píše list Rzeczpospolita s tím, že problémem není počet jaderných zbraní, ale kontrola nad nimi. Gazeta Wyborcza lituje toho, že se Obama nestal americkým prezidentem o několik desetiletí dříve, nejlépe hned po hrůzách z Hirošimy a Nagasaki. „Dnes je jeho myšlenka pěkná, ale nereálná,“ uvádí a dodává, že mnohem horší je to, že jaderné zbraně budou pravděpodobně jistého dne znovu použity a je třeba se na to připravit.
Ruský tisk v dnešních komentářích zdůrazňuje spíše politický význam odzbrojovací dohody. Z vojenského hlediska se situace podle komentátorů příliš nezmění. „Smlouva se čekala dávno, nepochybně se stala událostí politicky velmi důležitou, ale vojensky nepříliš významnou,“ napsal hospodářský list Vedomosti. Rusko nebude muset téměř nic snižovat: země k loňskému červenci disponovala 608 rozmístěnými nosiči jaderných zbraní, tedy je už pod limitem smlouvy. „Obamovy výzvy k úplnému jadernému odzbrojení znějí fantasticky. Ale nová politika USA vyjadřuje pochopení, že doktrína jaderného odstrašování ztrácí smysl a účinnost v současném světě. Je možné, že nová dohoda se stane poslední smlouvou uzavřenou podle modelu z dob studené války,“ míní komentátor listu. Vládní Rossijskaja gazeta označuje podpis za „malý krůček k absolutní jaderné nule“. Nězavisimaja gazeta soudí, že „velký krok“ dvou supervelmocí obnovuje přerušený proces odzbrojování a zvyšuje šance květnové konference o nešíření jaderných zbraní na úspěch. Moskovskij komsomolec si zase klade otázku, zda se podaří dospět k ratifikaci dohody v Dumě i v Kongresu současně.
GALERIE
videogallery_66176
Bulvární rakouský server Krone nazval pražskou dohodu „odzbrojovací fraškou supervelmocí“. „Kdo se podívá na dohodu blíže, brzy objeví, že nová pravidla jsou jen humbuk. Odzbrojení se koná především na papíře,“ uvedl server. Stanovené snížení počtu zbraní označil za „početní trik“, který nemá uklidnit dvě největší jaderné mocnosti USA a Rusko navzájem, ale má zabránit zbrojení v dalších státech. List Die Presse označil podpis smlouvy za „milník pro atomovou bezpečnost“. „Obama pro mnohé Čechy ztratil něco ze svého kouzla. Vidí ho spíš jako naivního snílka. Především mu vyčítají, že uložil do šuplíku hýčkaný plán svého předchůdce George Bushe na raketový obranný systém v Česku a v Polsku. Byli i politici, kteří mluvili o 'zradě',“ píše deník. Der Standard píše, že večerní schůzkou Obamy s prezidenty a premiéry zemí střední a východní Evropy „chtěl Washington signalizovat, že i přes dohodnutou redukci a sešrotování strategických jaderných zbraní se Amerika od nových demokracií ve střední a východní Evropě neodvrací“.
Podle německého tisku je podpis odzbrojovací smlouvy jen začátkem
Německé deníky vesměs upozorňují, že samotné přijetí historického dokumentu je jen začátkem. Smlouva nemá jistotu ratifikace zejména v americkém Kongresu a pochybné je také, zda příkladu Washingtonu a Moskvy budou následovat i další jaderné mocnosti, především ty asijské. Dohoda navíc podle německého tisku neřeší reálný problém: co když se jaderná zbraň dostane do rukou teroristů? Před „zlými překvapeními“ varuje v tomto smyslu zejména Kölner Stadt-Anzeiger. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung má smlouva posloužit Washingtonu k naplnění Obamovy pražské vize světa bez jaderných zbraní. To ale považuje frankfurtský konzervativní list za krajně nejisté. „Vzmáhající se Čína nebude pociťovat, že se jí to týká, indické a pákistánské jaderné zbrojení stojí ve vlastním geopolitickém kontextu a Izrael se s jistotou nenechá odsunout ze své pozice 'jaderné ambivalence',“ tvrdí list. Zda bude nová spolupráce USA a Ruska fungovat, se tak podle tohoto deníku ukáže hlavně na přístupu k Íránu.
GALERIE
Gazeta wyborcza o podpisu smlouvy START