Stuttgart – Východní Němci netvoří samostatnou etnickou skupinu, a tudíž není možné někoho nezákonně diskriminovat na základě toho, že pochází z někdejšího východního Německa. Tímto argumentem dnes pracovní soud ve Stuttgartu zamítl žalobu ženy, kterou údajně kvůli jejímu původu z bývalé Německé demokratické republiky odmítl potenciální zaměstnavatel.
Východní Němci nejsou etnikum, rozhodl soud
Čtyřicátnice Gabriela S. odešla z někdejšího východního Berlína už v roce 1988 a od té doby pracovala na západě jako účetní. Loni se kvůli obavě z propuštění rozhodla změnit zaměstnavatele a přihlásila se na inzerát stuttgartské firmy vyrábějící okna. Po absolvování pohovoru jí však přišel dopis, že neuspěla, a s ním i originál jejího životopisu. Na něm bylo vedle jejího jména velkými písmeny připsáno minus a „Ossi“, jak Němci hovorově nazývají obyvatele bývalého východního Německa.
„To se jí těžce dotklo,“ tvrdí podle německých médií právník odmítnuté žadatelky Wolfgang Nau. Spolu se svou klientkou připravili žalobu na výrobce oken opřenou o německý antidiskriminační zákon. Ten sice pojem „Ossi“ nezná, vylučuje ale znevýhodnění na základě rasy nebo etnického původu. Právě tím se podle advokáta firma proti jeho mandantce provinila. „Obě části Německa se během rozdělení navzájem odcizily. Východní Němci mají některá slova a zvyky, které my neznáme,“ argumentuje Nau. V důsledku 40 let života ve vlastním státě mají podle něj i vlastní dějiny a kulturní hodnoty.
Soud byl ale jiného názoru. Více než 20 let od pádu Berlínské zdi však dospěl k názoru, že poznámku v živitopisu nelze vnímat jako diskriminaci zakázanou zákonem. „Etnickým původem se rozumí víc než jen regionální původ,“ vysvětlil dnes předsedající soudce. Kromě přiřazení k někdejšímu teritoriu komunistické NDR totiž „výchoďáci“ nevykazují další společné znaky, které činí určité společenství etnikem. Patří k nim například společné tradice, jazyk, náboženství, styl oblékání nebo kuchyně.