Islandská sopka působí chaos na evropském nebi

• ČT24

16. 4. 201016. 4. 2010, 22:47|Zdroj: ČT24

Cestující na letišti

Zdroj: ČTK/AP/Michael Probst

Londýn - Sopečná činnost na Islandu ochromila letecký provoz na severozápadě Evropy a včera večer začala doprava kolabovat i ve střední části kontinentu. Nedostupný pro civilní letadla je vzdušný prostor nad Českem, Británií, Belgií, Nizozemskem, Dánskem, Estonskem, Litvou, severní Francií včetně většiny pařížských letišť, nad velkou částí Německa včetně Düsseldorfu, Kolína, Hamburku, Berlína a Frankfurtu, nad Polskem, Slovenskem, částečně i nad Rumunskem a Bulharskem. Večer ustane letecký provoz i v Rakousku a Maďarsku. Podle odpoledních informací Evropské letové služby Eurocontrol se nebude nad kontinentem létat ani v sobotu, kdy mrak popela zasáhne ještě větší prostor a výrazněji ovlivní i jih a východ Evropy.

Uzavírka se týká i letiště v polském Krakově, které má o víkendu přijímat letadla delegací mířících na pohřeb tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti. Pokud se do neděle situace nezlepší, dorazí část hostů vlakem nebo autem, zbytek zřejmě nepřijede vůbec.

Kvůli obřímu oblaku včera zrušena čtvrtina všech letů v Evropě

„V Evropě ještě nikdy nenastala sopečná erupce, která by způsobila tak velký oblak prachu,“ řekl šéf Eurocontrolu Brian Flynn. Jako první tak již ve čtvrtek musely uzavřít svůj vzdušný prostor Velká Británie nebo země Beneluxu. Během pátku neodletěly na svoji cestu statisíce lidí.

Opatření následovala po upozornění odborníků, že sopečný popel s malými úlomky kamínků, ledu a písku může nejen výrazně snížit viditelnost, ale ohrozit i motory letadel. Podle úřadu Eurocontrol byla včera zrušena zhruba čtvrtina všech letů v Evropě. Denně se přitom na starém kontinentu uskuteční 28 000 letových pohybů. Dnes se předpokládá zrušení poloviny letů mezi USA a Evropou.

Cestující hromadně přesedají z letadel na vlaky. Jejich kapacita ale nestačí. Zcela vyprodané jsou třeba lístky na vlaky Eurostar, které tunelem pod kanálem La Manche spojují Británii se zbytkem Evropy.

Výluka letecké dopravy nad Evropou je druhá největší po druhé světové válce. Ještě výraznější byla omezení pouze po leteckých teroristických útocích ve Spojených státech v roce 2001.

Uzavřena jsou letiště v Belgii, Paříži i v Polsku

Všechny lety byly zrušeny i na bruselském letišti. Úplné přerušení provozu chystalo i 24 francouzských letišť včetně pařížských vzdušných přístavů Roissy a Orly. Francouzská společnost Air France už oznámila, že ruší všechny lety z a do Paříže plánované na dopoledne.

Polský úřad pro letectví včera večer zavřel vzdušný prostor nad severozápadem země. Toto mimořádné opatření platí do odvolání. Úřad upozornil, že mrak se stále přemisťuje a omezení v leteckém provozu mohou být ještě rozšířena.

První letiště se opět otevřela

Provoz se ale na některých místech již podařilo obnovit. Létat se již může v Irsku, Norsku a Švédsku. Během soboty by se oblak popela nad Evropou měl rozptýlit. Stane se tak ovšem za předpokladu, že erupce na jihu Islandu ustanou. Podle vulkanologů skutečně slábnou. Vědci ale také připomínají, že po posledním výbuchu v roce 1821 zůstala sopka aktivní dva roky.

Situace komplikuje sobotní pohřeb polského prezidenta

Zkomplikovat by to tudíž mohlo i přílet hlav států a vládních delegací ze 70 zemí světa na sobotní pohřeb tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který zemřel minulou sobotu při letecké katastrofě, naznačuje agentura AFP. „Dokážeme předvídat v horizontu několika hodin, nikoli dnů,“ upozornil však mluvčí polského úřadu Grzegorz Hlebowicz. Kvůli mraku popela údajně visí otazník i nad příletem prezidenta USA Baracka Obamy na nedělní pohřeb do Krakova.

V Praze je uzavřené ruzyňské letiště

Svůj vzdušný prostor dnes postupně uzavíralo i Česko. V 10:00 se uzavřel
severozápad České republiky, ve 12:00 přerušilo provoz pražské letiště a ve 13:00 se přidal zbytek země s výjimkou letišť v Brně a Ostravě, která se uzavřela ve 14:00. Podle mluvčího Řízení letového provozu Richarda Klímy jde
zřejmě o vůbec největší uzavírku kvůli přírodním živlům v dějinách českého
letectví.

Podle mluvčí letiště Michaely Lagronové zruší letecké společnosti jen za dnešek přes 180 odletů a stejný počet příletů. „Množství pasažérů je zde skutečně velké,“ popsala mluvčí situaci na letišti. Pasažérům radí, aby na letišti nezůstávali, neboť zatím není jasné, jak dlouho bude uzávěra trvat.

Mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma uvedl, že v 16:00 by se měla konat videokonference evropské letové služby Eurocontrol a jednotlivých středisek řízení letového provozu, kde by její účastníci měli hovořit o dalších scénářích možného vývoje. „Ale skutečně je to přírodní jev, který se nedá ovlivnit,“ dodal.

Bratislavské letiště informovalo, že dopoledne zrušilo lety do Londýna a Dublinu. Neuskuteční se ani odpolední lety do Londýna, Liverpoolu a Birminghamu.

Sever Evropy také uzavřel svá letiště. Dánská královna oslavila narozeniny bez hostů

Takřka celý svůj vzdušný prostor dnes otevřelo Irsko, kde opět fungují letiště v Dublinu a v Corku, a leteckou dopravu postupně obnovuje i Švédsko a Norsko. Kvůli lávovému prachu včera nemohly do dánské Kodaně dorazit některé korunované hlavy na oslavu 70. narozenin dánské královny Margrethe II. Galavečer, na který královna do dánského národního divadla pozvala na 1 200 hostů, tak nestihli norský král Harald V. s královnou Sonjou, španělský královský pár, belgický král, nizozemská královna a lucemburský arcivévoda. Do Kodaně nakonec dorazili švédský panovník Carl Gustav XVI. či prezidenti Islandu a Finska.

Islandská sopka v ledovci Eyjafjallajökull ve středu prudce zvýšila aktivitu a dosud nepřestala chrlit popel a dým. Oblak popela se pohybuje na jih. Eurocontrol předpokládá, že chaos na evropském nebi by mohl trvat ještě další dva dny.

Více informací o zrušených letech najdou cestující u daných leteckých společností nebo na informačních linkách Letiště Praha, které jsou k dispozici nonstop: 220 111 888, 220 113 314, 220 113 321.

K tragickým haváriím vlivem rozptýleného popelu nedošlo. Třikrát ale popel vážně ohrozil životy cestujících, když znemožnil normální fungování motorů:

V červnu 1982 letounu Boeing 747 britské letecké společnosti British Airways ve výšce přes 12.000 metrů náhle vypověděly všechny motory. Letadlo, které letělo na lince z Kuala Lumpuru do australského Perthu, začalo ztrácet výšku, když se zhruba v letové hladině 4000 metrů jeden z motorů „chytil“. Boeing nouzově - ale úspěšně - přistál v Jakartě. Příčinou byl popel z vývěru indonéské sopky Galunggung.    

Jen o několik dnů později měl obdobné problémy letoun Boeing 747 společnosti Singapore Airlines, který se dostal do oblasti vulkanického oblaku. Letounu přestaly pracovat dva motory, ale pilotovi se rovněž podařilo úspěšně přistát v Jakartě.    

V prosinci 1989 letěl z Amsterodamu do aljašského Anchorage letoun Boeing 747 společnosti KLM s 244 lidmi na palubě. Při přistávacím manévru se ve výšce 7500 metrů dostal do pásma sopečného popela z nedalekého vulkánu Redoubt. Všechny čtyři motory umlkly a stroj několik minut padal. Výšku nabral až dva kilometry nad zemí a bezpečně přistál. Po přistání odstranili experti z každé turbíny letadla 80 kilogramů popela.