Soptění islandského vulkánu vyvolalo obavy historiků

Reykjavík – Historici začali varovat před dopady soptění islandského vulkánu. Erupce prý mohou negativně ovlivnit politiku a společenský řád v postižených zemích. Řádění jiné sopky na Islandu podle francouzského historika Garniera nepřímo zapříčinilo i Velkou francouzskou revoluci v roce 1789.

Za jedním z nejdůležitějších okamžiků francouzské historie stojí podle Emanuela Garniera islandská sopka Laki. Ta šest let před začátkem revoluce, v roce 1783, začala do ovzduší chrlit miliony tun oxidu siřičitého, a změnila tak povětrnostní podmínky. Podle klimatického historika zavinila i záplavy a hladomor.

„Pokud jde o Francii, v červenci 1788 přišla bouře, která poničila všechny oblasti pěstující pšenici pro Paříž. V květnu dalšího roku, na začátku revoluce, bylo jasné, že první protesty nebyly před Versailles, ale před pekárnami,“ podotkl klimatický historik Emmanuel Garnier.

Reportáž Víta Krčmáře (zdroj: ČT24)

Podle Garniera může sopka narušit ekonomické a společenské vazby

Dle slov Garniera může i současná sopečná činnost na Islandu velmi vážně narušit ekonomické a společenské vazby. Přidává další varování - pokud začne soptit ještě nedaleká Katla, situace bude ještě horší.

Mrak sopečného popela na několik dní ochromil leteckou dopravu nad Evropou, jen do tuzemska kvůli uzavírce Ruzyně podle agentury Czech Tourism nedorazilo skoro 60 tisíc turistů.

Islandská sopka
Zdroj: ČT24
Vydáno pod