Telefon může zazvonit kdykoli, takže dobrovolníci v záchranném centru jménem Drozd jsou v pohotovosti 24 hodin denně. „Často zasahujeme na silnicích, protože je tam mnoho srážek, zvlášť se spárkatou zvěří. Je tady hustá silniční síť a Itálie navíc vede, pokud jde o počet aut na osobu,“ řekl Piero Milani, šéf záchranného centra Drozd.
Lidé sem často přinesou zraněná zvířata, která sami najdou. Třeba vzácného mlynaříka dlouhoocasého. „Našly ho dvě ženy v parku. Je to mlynařík, který se živí larvami. Asi vypadl z hnízda, protože právě teď se ptáci učí létat. Je opravdu droboučký, takže se musíme hodně snažit, abychom ho nakrmili a aby přežil,“ podotkla Enrica Rostiová, veterinářka a dobrovolnice.
Útulek Drozd
V útulku ale nekončí jen místní divoká zvířata. Stále častěji se objevují i exotické druhy. „Lidé si taková zvířata koupí a nemyslí na důsledky. Na to, jak zvíře vyroste a jaké bude mít nároky. Pak třeba nechají želvu v kašně nebo vypustí dvanáctimetrového osmdesátikilového hroznýše na poli,“ konstatoval Milani.
Útulek se postará asi o tři tisíce zvířat ročně
Třeba hroznýší albín odpočíval v kanceláři nedaleké továrny. A nebyl to ojedinělý případ. O pár měsíců později dostali dobrovolníci do péče dalšího obřího hada. Rodinku chráněných výrů zase někdo dlouho držel v kleci na venkově. Když měla přijít kontrola, pustil je jednoduše ven. Výři se v útulku zabydleli tak, že už vyvedli i mládě. Brzy je společně vypustí na svobodu.
„Ročně vyjíždíme asi k 500 případům a postaráme se o zhruba tři tisíce zvířat. Velká část, asi 80 procent z nich, se vrací zpátky do přírody. Je to možné díky silné motivaci dobrovolníků a velkému počtu veterinářů, kteří s námi pracují,“ konstatoval Milani. Návrat zvířat do divočiny je pro jejich ochránce ta největší odměna.
