Nizozemské předčasné volby skončily podle odhadů patem

Amsterodam - Předčasné volby v Nizozemsku skončily podle prvních odhadů patem. Liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) i sociálnědemokratická Strana práce (PvdA) získaly shodně 31 křesel. Výrazně posílila Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního protiislámského politika Geerta Wilderse, který by mohla mít až 23 mandátů oproti dosavadním devíti. Křesťanskodemokratická výzva (CDA) současného premiéra Jana Petera Balkenendeho získala jen 21 křesel, což je o dvacet méně než při posledních volbách v roce 2006. Premiér přiznal tvrdou porážku, odstoupil z pozice stranického lídra a dal k dispozici i svůj poslanecký mandát.

Povolební odhady provedly televizní stanice NOS a RTL a agentura ANP. Pokud se odhady potvrdí, výrazně by to 150členném parlamentu zkomplikovalo sestavení vládní koalice. Experti očekávali, že kabinet společně sestaví VVD, CDA a liberální D66. Tato koalice by ale neměla k dispozici dostatečný počet mandátů; většinu by patrně nemělo ani seskupení VVD, CDA a Wildersovy PVV. Málo hlasů je i pro vládní spolupráci dvou stran VVD a PvdA, která byla dosud považována za nouzové řešení.

Nejpravděpodobnější se jeví vznik takzvané purpurové koalice, tedy stran z pravé i levé strany politického spektra. Na základě odhadů by bylo prakticky možné sestavit jen koalici, která by obsahovala nejméně čtyři politické strany. Je také velmi pravděpodobné, že ve vládě již nebude figurovat CDA.

Telefonát Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)

Otázkou rovněž zůstává, zda velké posílení PVV nasměruje do vlády kontroverzního Wilderse. Ten se krátce po vyhlášení odhadů nijak netajil radostí z toho, že se jeho strana stala třetí nejsilnější v zemi a přeskočila tradiční CDA.

Podle průzkumu by si voliči za svého premiéra nejvíce přáli šéfa sociálních demokratů Joba Cohena. Preferuje ho celkem 26 procent voličů, kteří dnes odevzdali svůj hlas. Šéfa liberálů Marka Rutteho by si za ministerského předsedu přálo 24 procent voličů, současného premiéra Balkenendeho by v čele vlády rádo vidělo jen 12 procent hlasujících.

Volby poznamenal i menší zájem než v minulosti. Do odpoledních hodin se jich podle odhadů zúčastnilo jen zhruba 38 procent voličů, při posledním hlasování v roce 2007 to ve stejnou dobu bylo zhruba 43 procent. Zájem voličů na mnoha místech byl slabý od rána. Volební místnosti se uzavřely ve 21:00 našeho času.

Mezi prvními odvolila většina předních politiků. Lídr liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii Mark Rutte hlasoval v Haagu stejně jako Geert Wilders. Agentura Reuters připomíná, že oproti minulým volbám, jimž dominovala protiimigrační témata a zahraniční politika, bylo tentokrát ústředním motivem směřování ekonomiky země.

Nizozemské ekonomice se sice v rámci eurozóny nevede vůbec špatně, ale rovněž se potýká s rychle rostoucími dluhy. Na jejich snížení se politici zaměřili i během kampaně, která byla na nizozemské poměry poměrně tvrdá. Experti se nicméně shodují, že nejednoznačný výsledek by mohl snahu nizozemské vlády snížit nadměrný rozpočtový schodek citelně oslabit.

Vydáno pod