ČR a USA podepsaly smlouvu, kde zpřístupní americké projekty české vědě

Brusel - Ministři obrany Česka a Spojených států Martin Barták a Robert Gates dnes v Bruselu podepsali smlouvu o spolupráci obou zemí ve vojenském výzkumu. Smlouva by měla zajistit českým vědcům přístup k americkým armádním projektům, který byl dosud vyhrazen jen Američanům a lidem z několika mála dalších zemí. Dojednávání smlouvy souviselo s vyjednáváním mezi ČR a USA o možném zapojení Česka do amerického protiraketového deštníku. Washington chtěl do ČR umístit radarovou část zvažované nové základny, přičemž antirakety by byly v Polsku. Nová americká vláda prezidenta Baracka Obamy ale loni tento projekt zrušila.

Čeští představitelé v minulosti opakovaně dnes podepsanou smlouvu označovali za průlomovou, pro Čechy je to prý významnější dokument než pro americké partnery. České univerzity a další vědecká zařízení se po jejím podpisu budou moci ucházet o dotace, granty či o účast na projektech primárně ve vojenském, ale přeneseně i v civilním výzkumu. Smlouva je sice reciproční, ale čeká se větší zájem Čechů o americké granty než opačně. O jak velké sumy pro české vědce by mohlo jít, Barták neupřesnil. „Je to od malých částek až po obrovské částky. Záleží na tom, co můžeme nabídnout,“ řekl s tím, že věří, že česká věda má potenciál veliký.

Ministr obrany Martin Barták:

„Pro naše vědce a výzkumníky to znamená nejenom jednodušší, ale vůbec možnost přístupu k projektům ze Spojených států. Myslím, že výrazně vyšší bude zájem z naší strany o americké projekty, než to, že by se vědci ze Spojených států ucházeli nějakou větší měrou o vědecko-výzkumné kapacity u nás, i když není to vyloučené.“

Video Reportáž Jakuba Nettla
video

Reportáž Jakuba Nettla

Rozšíření protiraketového systému NATO za míň než 200 milionů eur

Rozšíření nyní budovaného protiraketového systému Severoatlantické aliance by mělo být přijato v listopadu na summitu NATO v Lisabonu. V Bruselu to dnes řekl šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. Rozšíření systému bude podle něj stát méně než 200 milionů eur, jež budou rozloženy do 10 let a mezi 28 členských zemí bloku. NATO nyní vyvíjí systém ochrany bojiště. Ten má chránit před raketovými útoky vojáky. Aliance ale nyní intenzivně jedná o tom, že by se měl tento systém „vylepšit“ tak, aby pokrýval celé území, a tím také nejen jednotky v terénu či v akci, ale i běžné lidi.

Vědecko-technická spolupráce mezi oběma zeměmi přitom už probíhá. Například pražská ČVUT se účastnila projektu vývoje počítačového programu pro navádění bezpilotních letadel. Od února pak v Praze funguje kancelář amerického vojenského námořního výzkumu – vůbec první ve vnitrozemském státě a teprve pátá na světě.