Čeští představitelé v minulosti opakovaně dnes podepsanou smlouvu označovali za průlomovou, pro Čechy je to prý významnější dokument než pro americké partnery. České univerzity a další vědecká zařízení se po jejím podpisu budou moci ucházet o dotace, granty či o účast na projektech primárně ve vojenském, ale přeneseně i v civilním výzkumu. Smlouva je sice reciproční, ale čeká se větší zájem Čechů o americké granty než opačně. O jak velké sumy pro české vědce by mohlo jít, Barták neupřesnil. „Je to od malých částek až po obrovské částky. Záleží na tom, co můžeme nabídnout,“ řekl s tím, že věří, že česká věda má potenciál veliký.
Ministr obrany Martin Barták:
„Pro naše vědce a výzkumníky to znamená nejenom jednodušší, ale vůbec možnost přístupu k projektům ze Spojených států. Myslím, že výrazně vyšší bude zájem z naší strany o americké projekty, než to, že by se vědci ze Spojených států ucházeli nějakou větší měrou o vědecko-výzkumné kapacity u nás, i když není to vyloučené.“
Rozšíření protiraketového systému NATO za míň než 200 milionů eur
Rozšíření nyní budovaného protiraketového systému Severoatlantické aliance by mělo být přijato v listopadu na summitu NATO v Lisabonu. V Bruselu to dnes řekl šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. Rozšíření systému bude podle něj stát méně než 200 milionů eur, jež budou rozloženy do 10 let a mezi 28 členských zemí bloku. NATO nyní vyvíjí systém ochrany bojiště. Ten má chránit před raketovými útoky vojáky. Aliance ale nyní intenzivně jedná o tom, že by se měl tento systém „vylepšit“ tak, aby pokrýval celé území, a tím také nejen jednotky v terénu či v akci, ale i běžné lidi.
Vědecko-technická spolupráce mezi oběma zeměmi přitom už probíhá. Například pražská ČVUT se účastnila projektu vývoje počítačového programu pro navádění bezpilotních letadel. Od února pak v Praze funguje kancelář amerického vojenského námořního výzkumu – vůbec první ve vnitrozemském státě a teprve pátá na světě.