Praha - Genetika rostlinných buněk je pro biology v mnohém dosud nepříliš probádaným územím, a to přesto, že právě u rostlin byly základy vědy o dědičnosti objeveny. Za své průlomové práce o genetice rostlinných buněk získal nedávno prestižní Körberovu cenu český biochemik Jiří Friml, který své bádání zaměřil především na hormon auxin, významný regulátor růstu a vývoje rostlin. Je to jen další příklad, že se molekulární biologové od výzkumu genetiky rostlin neodvracejí.
Ve výzkumu rostlinných hormonů jsou Češi úspěšní
Rostliny mají několik podob, barev a vůní, ale také svá tajemství. Jedno z nich - zákony dědičnosti - poprvé rozkryl český přírodovědec Gregor Johann Mendel, který díky pokusům s rostlinami objevil podstatu genetiky. Zatímco v polovině devatenáctého století se veškeré genetické bádání českého vědce točilo kolem křížení hrášku, s postupem času si genetici našli favorita v živočišné říši. „Celkový příklon do živočišné genetiky je nesrovnatelně větší než do rostlinné genetiky. Takže přesto, že rostlinami to začalo, tak se rostlinným procesům věnuje obecně daleko menší pozornost,“ upozornil biolog Viktor Žárský.
Rozhodně se však nedá říct, že by vědci ve zkoumání genetiky rostlin nějak zaháleli. Například geneticky upravené plodiny jsou dnes běžnou součástí zemědělství. Na řadu dosud nezodpovězených otázek však biologové stále narážejí.
Reportáž Lenky Drmotové (zdroj: ČT24)
Vývoj pod taktovkou hormonů
Podobně jako u lidí mají i ve vývoji rostlin hlavní slovo hormony. Rozhodují o tom, jestli rostlina bude kvést, jestli zakoření nebo jestli se bude otáčet ke slunci. „Jedním z takových fantastických regulátorů je kyselina abscisová, která pomáhá rostlinám odolávat stresu. To může velice silně přispět k pochopení toho, jak rostliny odolávají především dehydrataci s potencionálně dalekosáhlými důsledky pro porozumění tomu, jak právě třeba plodiny odolávají suchu,“ vysvětlil Žárský.
Velkou moc má růstový hormon auxin. Mimo jiné je totiž hlavním koordinátorem růstu. „Auxin je velice pozoruhodná látka, kterou známe velmi dlouho a přes všechny objevy o ní víme hodně málo,“ uvedl Žárský. Po stopách auxinu se před lety vydal brněnský biochemik Jiří Friml, který teď za své úsilí sklízí úspěchy. Nejen že si jeho poznatky vysloužily prestižní ocenění, ale v budoucnu mohou mít velký význam i pro zemědělský a lékařský výzkum.