„Leopold II. byl ve své době opravdovým vizionářem a hrdinou. A i když se v Kongu děly hrozné věci, měli bychom ho za to dnes odsuzovat?“ ptá se Michel v rozhovoru pro P-Magazine, o němž dnes obsáhle referují belgická média. Kongo se v roce 1885 v podstatě stalo Leopoldovým majetkem a ovládal je prostřednictvím vlastní armády označované jako Force Publique (Veřejná síla). Její příslušníci přitom stojí za tehdejšími zvěrstvy.
Belgický král využíval konžské přírodní bohatství, z něhož financoval rozvoj Belgie. Velká část bruselských pamětihodností byla postavena právě za prostředky z Konga, mimo jiné honosný justiční palác. Force Publique ovšem v té době šířila v africké zemi zkázu a mrzačila místní obyvatelstvo. Například usekávání rukou při nepokojích, které se na nejchudším kontinentě vyskytuje dodnes, do Afriky zavlekli právě Belgičané.
Vize, nebo ostuda?
Michel ovšem historická fakta v rozhovoru odmítá. „Leopold II. si taková obvinění nezaslouží. Belgičané stavěli železnice, školy a nemocnice a nastartovali hospodářský růst. A myslíte si, že Leopold změnil Kongo v jeden obrovský pracovní tábor? Opravdu? Tehdy se ale prostě tak věci dělaly,“ dodal bývalý eurokomisař. Není to přitom poprvé, co se v médiích objevuje podivný Michelův vztah k bývalé belgické kolonii. V letech 1999 až 2004, kdy působil jako ministr zahraničí, totiž čelil některým obviněním, že se v roce 2001 podílel na vraždě konžského prezidenta Laurenta-Desirého Kabily. Toho v čele státu nahradil jeho syn Joseph, s nímž měl Michel velmi dobré vztahy.
Michelova vyjádření v Belgii vyvolala vlnu odporu, přestože řada obyvatel k osobě Leopolda II. stále vzhlíží s obdivem. „Vizionář? Absolutně ne. To, co se tehdy stalo, je ostudné,“ řekl deníku Het Nieuwsblad belgický senátor Pol Van Den Driessche.
