Sarajevo - Za jeden z nejkritičtějších bodů Evropy bezpečnosti označila EU Bosnu a Hercegovinu. I patnáct let po ničivé občanské válce Bosenští muslimové, Srbové a Chorvaté obtížně hledají cestu k soužití v jednotném státě. Zejména v Republice srbské, Srby obývané oblasti s rozsáhlou autonomií, sílí volání po úplném osamostatnění.
Bosně hrozí rozpad, soužití etnik je stále problematické
Záběry bosenských Srbů, jak nemilosrdně likvidují své muslimské sousedy prchající ze Srebrenice jsou jedny z nekonečné řady krutostí bosenské války. Vraždili příslušníci všech etnických skupin. Během tří let zahynulo na 100 000 lidí. Žít po téhle zkušenosti ve společném státě není snadné.
„Chorvatům, Muslimům i Srbům v Bosně pořád vládnou nacionalističtí politici. Vyvolávají v lidech strach a dělají z Bosny a Hercegoviny černou díru Evropy,“ vypráví Bojan Bajič z politického uskupení Naše strana.
Reportáž Martina Jonáše (zdroj: ČT24)
V říjnu čekají Bosnu volby. Všechny velké strany hrají tvrdě na nacionalistickou notu. Země drží pohromadě jen díky dohledu vysokého komisaře Spojených národů Valentina Intzka. Ten má v bosenské politice právo veta. I on ale v posledních týdnech přiznává, že se mu Bosna drolí pod rukama.
Nejvážnější situace je v Republice srbské, autonomní oblasti bosenských Srbů. Ta se netají úvahami o úplném odtržení od Bosny a Hercegoviny. Na Evropskou mapu by přibyl stát velký jako Morava, s půldruhým milionem obyvatel a s metropolí v Banja Luce. Už teď disponují tamní politici vlastní policií, kterou odmítají předat pod dohled centrální vlády. V čele Republiky srbské stojí Milorad Dodik. Svérázný nacionalista zemi vládne tvrdou rukou. S médii mluví nerad, odmítl i rozhovor pro Českou televizi. Na obvinění bosenské televize z korupce reagoval nekompromisně: „V bosenské televizi pracuje banda kreténů. Ať mi políbí…“
Existují i světlé výjimky
Existuje i malá skupina politiků, která nacionalistické fráze odmítá. V jejím čele stojí Zdravko Krsmanovic. Starosta Srby obývané Foči dokázal tamní obyvatele smířit se sousedním, převážně muslimským Goražde. Tato města přitom spolu před patnácti lety vedla vyhlazovací válku. „Chci ukázat obyvatelům Bosny cestu do Evropy, ze které se je snaží svést lidé jako je premiér Dodik. Vím, že nechává odposlouchávat všechny mé hovory, ale nebojím se ho. Už pro něho ve Foči chystám exkluzivní vězeňskou celu,“ říká Krsmanovič.
Podpora proevropských politiků je ale velmi malá. Rozdělení Bosny podle etnických hranic je zřejmé na první pohled. Na Srby obývaných území nevlají bosenské, ale srbské vlajky. Země má sice společnou hymnu, chybí jí ale text. Obyvatelé Bosny a Hercegoviny se na něm ani 15 let po válce nedokázali shodnout.
Volby v Bosně