Peking - Čínské hospodářství má letos předstihnout japonské a stát se po Spojených státech druhým největším na světě. Ne všichni ale mají z posilující pozice Říše středu stejný prospěch. Propast mezi bohatými a chudými tam patří mezi největší na světě a sociální nerovnost ohrožuje stabilitu Číny.
Sociální nůžky v Číně se rozevírají závratným tempem
Propastné rozdíly v čínské společnosti lze ilustrovat na golfovém klubu Mission Hills v provincii Kuang-tung. Roční členství tu stojí 750 000 až tři miliony korun. Klub má přes deset tisíc členů, téměř všichni jsou Číňané. Jedním z nich je majitel podniku na elektroniku, čtyřicetiletý Jü Ku. „Číňané říkají, že peníze nejsou všechno, ale bez peněz nemůžete dělat nic,“ říká podnikatel.
Podle tohoto rčení nemohou v bohatnoucí Číně nic dělat stamiliony. Země má na 800 000 dolarových milionářů a jejich počet závratně roste, přes 500 milionů lidí ale stále žije za méně než pětatřicet korun na den. Od svého nástupu k moci v roce 2002 přitom prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao tvrdí, že snižování majetkových rozdílů v zemi je jednou z jejich priorit. Za osm let vlády ale neudělali vůbec nic a propast mezi bohatými a chudými v Číně každým rokem roste.
Reportáž Tomáše Etzlera (zdroj: ČT24)
Zisky firem rostou, platy dělníků klesají
Zatímco zisky státních i soukromých podniků vzhledem k HDP za posledních třicet let ustavičně rostly, platy dělníků za stejnou dobu klesly téměř o třicet procent. Frustraci prozrazují nejenom tři měsíce bezprecedentních stávek v zemi, ale i dělníci na ulici. „Je to neférové, ale co zmůžete? Na světě jsou šéfové a dělníci. Zacházejí s námi, jak se jim zlíbí. Jsme jako otroci za dynastie Čching,“ zlobí se námezdní dělník Chou Pchej-čchen.
Pracovní spory jsou pouze jedním projevem problému. Sociologové tvrdí, že rostoucí násilí ve společnosti, jako například nedávné vražedné útoky na čínských školách, mají také kořeny v sociálních nerovnostech, a že se k násilí uchylují zoufalí jedinci. „Věří, že za všechny sociální nespravedlnosti může vláda. Hledají způsob pomsty. Doufají ve spravedlnost, a když se jí nedočkají, chtějí zničit svět,“ vysvětluje profesor sociologie na šen-čenské univerzitě I Sung-kuo.
Korupce je trnem v oku většině Číňanů
Mnoho lidí si navíc myslí, že přes snahy vlády problém majetkové nerovnosti řešit, jsou komunističtí pohlaváři často jeho součástí. „Hlavní frustrací Číňanů není propast mezi bohatými a chudými, ale korupce. Vadí jim bohatí vládní činitelé, ne bohatí podnikatelé,“ podotýká podnikatel Jü Ku.
Přepychové vily za desítky milionů korun a chatrče pro bezdomovce jsou nevyhnutelným protikladem téměř každé rozvinuté společnosti. Odborníci ale varují, že v režimu, který se často ohání frázemi o sociální rovnosti a harmonii, jde o časovanou bombu, která může kdykoliv vybouchnout.