Afghánci převezmou odpovědnost za zemi do roku 2014

• ČT24

20. 7. 201020. 7. 2010, 22:45|Zdroj: ČT24

Mezinárodní konference o Afghánistánu

Zdroj: ČT24

Kábul - V Kábulu skončila velká mezinárodní konference o Afghánistánu. Hlavním výsledkem je slib tamního prezidenta Hamída Karzáího, že do roku 2014 převezme země odpovědnost za svou bezpečnost. Konference se konala za přísných bezpečnostních opatření. Prezident Karzáí na úvod slíbil také zlepšení finanční politiky země a vyšší důraz na boj s korupcí. Konference se zúčastnili ministři zahraničí šedesáti zemí včetně šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga. Konferenci, jejímž cílem bylo stanovit priority pro další rozvoj země, předsedal vedle Karzáího i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Účastníci konference přijali na závěr jednání prohlášení, které má pět hlavních bodů - bezpečnost, vstřícnost vůči Talibanu, civilní ztráty, mezinárodní pomoc a práva žen a dětí. Mezinárodní společenství stojí za afghánským prezidentem, který chce, aby místní armáda a policie vedly bezpečnostní operace ve všech afghánských provinciích do konce roku 2014. Afghánská vláda se zavazuje, že bude postupně zlepšovat kvalitu bezpečnostních jednotek a do října 2011 navýší jejich počet v armádě na 171 600 vojáků a v policii na 134 000 policistů.

Účastníci konference podle závěrečného prohlášení v zásadě podporují mírový program, jenž je otevřený všem ozbrojeným členům afghánské opozice, kteří se zřeknou násilí, nebudou udržovat kontakty s mezinárodním terorismem a budou respektovat ústavu. Mezinárodní společenství bude do tohoto programu přispívat. Afghánská vláda bude vyjednávat s Radou bezpečnosti OSN a mezinárodním společenstvím o možnosti vymazat na základě předložených důkazů z černých listin ustavených rezolucí RB OSN číslo 1267 bojovníky Talibanu.

Účastníci konstatovali rovněž znepokojení nad ztrátami životů civilistů a uvedli, že většinu z nich zabíjejí povstalci. Mezinárodní i afghánské jednotky budou podle prohlášení usilovat o snížení ztrát mezi civilisty. Za jednu z priorit účastníci považují také to, aby byla ženám zajištěna stejná politická, sociální a ekonomická práva. Stejně tak požadují zajištění práv dětí a investování do vzdělání, ochrany a péče o hochy a dívky.

Účastníci také souhlasili s tím, že 50 procent mezinárodní pomoci bude do dvou let procházet vládním rozpočtem. Do Afghánistánu se za osm let nalilo v přepočtu na bilion korun, zahraniční pomoc procházela rukama afghánské vlády ale jen z dvaceti procent. Podle některých Afghánců by se dárcovské země měly víc zajímat, jestli jejich peníze náhodou neputují do cizích bank.

Karzáí označil konferenci za milník v prohlubujícím se partnerství

Afghánský prezident na úvod označil konferenci za milník v prohlubujícím se partnerství. Řekl, že jeho vláda i mezinárodní společenství čelí společnému nepříteli. „Porušuje (nepřítel) islámské i mezinárodní právo. Nic by se mu nelíbilo víc než chaos a oslabení pozice afghánské vlády.“ Právě stabilní a silná vláda je proto jednou z priorit. Karzáí řekl, že by chtěl, aby měla větší kontrolu nad pomocí, která do země proudí. Teď jejíma rukama projde jen 20 procent, Karzáí by byl rád, kdyby to bylo procent 50.

Za to slíbil zlepšení finanční politiky země, výběru daní nebo potlačení korupce. Hlavně se ale zavázal, že bezpečnostní složky převezmou nad zemí odpovědnost: „Jsem přesvědčený, že se to podaří do roku 2014. Do té doby budeme zodpovědní za prosazování práva a udržování pořádku,“ řekl.

Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí:

"Jsme zajedno v očekávání, že kábulská konference bude milníkem na cestě k předání odpovědnosti Afghánistánu. Česko tam má asi 500 vojáků a na východě má rekonstrukční tým. Spolupracujeme tam a těším se na úzkou spolupráci pod novým českým ministrem, kterého znám už z dřívějška."

Karzáího bezpečnostní plán převzetí odpovědnosti za boj proti Talibanu je velmi ambiciózní. Povstalci kontrolují většinu území Afghánistánu. K tomu si na internetu přisadila teroristická organizace al-Káida. „Chudák Obama, přijede do Kábulu a slibuje, že se Taliban nevrátí k moci… ty chudáku! Copak můžeš slíbit, že se tvoje vlastní hordy vrátí bezpečně do Ameriky?“ ptá se v nahrávce dvojka al-Káidy Ajmán Zavahrí.

V Afghánistánu je nyní 150 000 koaličních vojáků, hlavně Američanů. Americký prezident Barack Obama chce se stahováním svých vojsk začít už v polovině příštího roku. V Kábulu panují k nelibosti místních lidí několik dní přísná bezpečnostní opatření, která komplikují pohyb i diplomatům ze zahraničních misí.

Karel Schwarzenberg, český ministr zahraničí:

"Máme před sebou hodně úkolů. Německo je samozřejmě mnohem větší a významnější. Ale i malé země mají co přinést."

Kvůli raketové palbě nedorazila do Kábulu dánská ministryně

Letadlo s Pan Ki-munem a švédským ministrem zahraničí Carlem Bildtem bylo kvůli raketové střelbě nad Kábulem nuceno přistát na letecké základně Bagrám, která leží několik desítek kilometrů severně od afghánského hlavního města. Do Kábulu pak dopravily oba činitele americké vrtulníky typu Blackhawk. Zdroje NATO potvrdily, že několik neřízených raket dopadlo na předměstí Kábulu, některé zasáhly i mezinárodní letiště. K útoku se později přihlásili bojovníci Talibanu.

Kvůli noční palbě do Kábulu vůbec nedorazila dánská ministryně zahraničí Lene Espersenová. Pilot jejího letadla odmítl přistát na letišti za střelby a vyžádal si povolení k přistání v kazašském Almaty. Sousední Uzbekistán pak ale letadlu nepovolil přelet nad svým územím a ministryně se dnes vrací do Kodaně. Espersenová dnes proti jednání Uzbekistánu protestovala. Její ministerstvo si v Kodani předvolá uzbeckého velvyslance, aby počínání vlády vysvětlil.

Afghánský voják zabil dva americké civilisty a jednoho Afghánce

Příslušník afghánských bezpečnostních sil dnes zabil při cvičné střelbě na severu Afghánistánu dva americké civilisty a jednoho afghánského kolegu. Sám byl při incidentu zastřelen, jeden voják NATO a jeden afghánský voják byli zraněni. Podle NATO palbu zahájil afghánský instruktor na vojenské střelnici nedaleko Mazáre Šarífu v době, kdy se tam konal rutinní výcvik. Afghánské ministerstvo obrany a Mezinárodní síly pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF) okolnosti střelby vyšetřují. Není jasné, zda voják mířil na přítomné záměrně, nebo zda střely vyšly náhodou.