Paříž - Vědci pracující s velkým částicovým urychlovačem (LHC) Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) požadují vybudování ještě většího a modernějšího urychlovače. Na výzkumu i na jeho financování se mají podílet země celého světa. Vědci věří, že další zařízení, které má odhalovat tajemství kolem zrodu hmoty a vesmíru, by mohlo být uvedeno do provozu mezi lety 2020 a 2025. Vědci své plány na zařízení zvané International Linear Collider (Mezinárodní lineární srážeč) představili francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu na vědecké konferenci v Paříži. Vědci také informovali, že se jim s pomocí LHC dosud podařilo pozorovat takzvané horní kvarky, elementární částice, z nichž jsou tvořeny „těžké“ částice atomu, jako jsou protony a neutrony.
Evropští vědci chtějí ještě větší a modernější urychlovač částic
Vědci chtějí urychlovač, v němž by se na rozdíl od dosavadních „srážečů“ atomové paprsky atomových částic pohybovaly lineárně, a nikoli v kruhových tubusech, jak je tomu u LHC a v menším zařízení Tevatron nedaleko Chicaga. Vybudování takového zařízení by údajně stálo deset miliard eur a jeho délka by činila 50 kilometrů.
„Pokud budeme stavět náročný stroj, pak to musí být celosvětový stroj,“ řekl šéf navrhovaného projektu Barry Barish. Podle toho, kdo se k projektu bude chtít připojit a kolik kdo bude chtít zaplatit, může být nový urychlovač postaven kdekoli na světě. Barish, jenž je profesorem na Kalifornském technickém institutu, navrhuje, aby se „hostitelství“ ujalo Japonsko, Rusko, USA nebo CERN. Do projektu by podle Barishe byli zapojeni vědci z Číny, Indie, Kanady a dalších zemí.
Guy Wormser, jaderný fyzik:
„Současný urychlovač umožňuje pouze srážku protonů. Nové zařízení má umět urychlovat elektrony a pozitrony. Bude to velkolepý stroj.“
Sarkozy zdůraznil, že Francie navzdory rozpočtovým tlakům nadále do vědy investuje. Upozornil však, že investice v rozsahu, o němž se nyní mluví v Paříži, „nemůže učinit jedna země, dokonce ani malá skupina zemí“.
Vědci jsou na dobré cestě k objevu Higgsova bosonu
Vědci z CERN na konferenci představili také výsledky z dosavadního výzkumu v LHC. Částice, takzvané horní kvarky, se uvolňovaly při řízených srážkách protonových paprsků. Výsledky vědce naplnily optimismem, že díky urychlovači objeví i dosud neprokázané elementární částice nazývané Higgsův boson.
Takzvaný horní kvark (kvark t) je zřejmě nejtěžší elementární částečkou hmoty. Byl objeven před 15 lety jako poslední z řady kvarků v částicovém urychlovači Tevatron u amerického Chicaga. Pozorování těchto částic je o to vzácnější, že jejich „životnost“ se údajně pohybuje kolem „tisíciny triliardtiny“ sekundy.
Experti potvrdili, že tolik očekávaný Higgsův boson, jenž by vysvětlil původ hmotnosti ostatních elementárních částic, zatím nespatřili. To, že se podařilo pozorovat jinak obtížně sledovatelný kvark t, však označil jeden z expertů Wolfgang Adam podle rakouského serveru Standard.at jako "velmi dobré znamení pro objevení nových částic, jako je dlouho hledaný záhadný Higgsův boson.
„Znovuobjevení našich 'starých přátel' ve světě částic ukazuje, že experimenty v LHC jsou dobře připraveny na vstup na nové území,“ pochvaloval si dílčí výsledky generální ředitel CERN Rolf Heuer. Přestože v LHC byly proti sobě protony vystřelovány pod rekordním napětím 3.5 teraelektronvoltu (TeV), kvark t vzešel zhruba jen z každé stomilionté kolize.
Nový urychlovač by byl následovníkem LHC, jehož pořízení přišlo na tři miliardy eur a jenž byl s velkou pompou uveden do provozu v září roku 2008. Brzy se však začal potýkat s přehříváním a dalšími problémy a před opětovným spuštěním loni v listopadu do něj CERN kvůli opravám „nasypal“ další desítky milionů eur. Od té doby LHC zaznamenal několik úspěchů, koncem března v něm byly poprvé proti sobě pod ohromnou energií vyslány dva protonové paprsky.