Dublin - Dnešním dnem začala platit mezinárodní smlouva o zákazu takzvaných kazetových bomb, jedné z nejsmrtelnějších konvenčních zbraní vynalezených ve 20. století. Dokument zavazuje signatáře ke zničení kazetové munice, k pomoci obětem i vyčištění oblastí, ve kterých zůstaly nevybuchlé nálože. Ty ve více než 20 zemích světa ohrožují především civilní obyvatelstvo - jedná se zejména o Vietnam, Laos, Irák, Afghánistán, Srbsko nebo Libanon. Smlouvu před dvěma lety v irském Dublinu podepsalo 108 zemí, 38 z nich ji ratifikovalo.
Svět se ode dneška už nemusí bát kazetových bomb
Klíčovým momentem pro vznik smlouvy o zákazu kazetových bomb byla v roce 2006 válka proti libanonskému Hizballáhu. Izrael tehdy použil kazetové bomby v posledních dnech bojů na jihu země. Norská vláda pak zahájila jednání, která završila mezinárodní smlouva zakazující používání těchto bomb. Nicméně Dublinskou dohodu dodnes nepodepsaly Spojené státy, Rusko, Čína, Pákistán, Izrael a další země. Humanitární organizace ale doufají, že smlouva pomůže před veřejností ocejchovat všechny, kdo by se je rozhodli použít. „Tato dohoda bude mít obrovský dopad dokonce i na státy, které se k ní nepřipojily. Bude působit jako stigma po celém světě a jednotlivé země se budou zdráhat tyto zbraně někdy nasadit,“ dodává Steve Goose z organizace Human Rights Watch.
Thomas Nash, koordinátor Koalice proti kuličkovým pumám
„Je to nejdůležitější počin v oblasti humanitárního práva od zákazu nášlapných min před jedenácti lety. Dohoda zakazuje používání, transport i skladování kazetových bomb. Arzenály musí být zlikvidovány do osmi let.“
Reportáž Adama Kautského (zdroj: ČT24)
Kazetové bomby jsou navržené tak, aby měly co největší smrtící účinek na co nejširším prostoru. Každá kazetová bomba obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí na velkém území. Efekt je z vojenského hlediska obrovský. Nevybuchlé nálože ale mohou zabíjet i roky po skončení bojů. Ohroženo je tak především civilní obyvatelstvo. Primárně jsou určeny k zabíjení nepřátelských vojáků, existují však také verze pro ničení tanků či letadel nebo bomby se zápalnou směsí.
Poprvé je použili Sověti a Němci ve druhé světové válce. Nemají bořit domy, ale zastavit nepřítele. Jinými slovy zabít v nejkratší době co nejvíc lidí. Bohužel zabíjely nejen vojáky ale hlavně civilisty.
Podle organizace Handicap International tvoří plných 98 procent obětí kazetových bomb civilisti a třetina z toho jsou právě děti.
Kazetové bomby