Atlanta (USA) – Bojová role USA v Iráku skončí podle stanoveného harmonogramu, tedy 31. srpna. Posledních 50 000 vojáků bude působit hlavně jako cvičitelé iráckých bezpečnostních sil, budou se podílet na protiteroristických operacích a zajišťovat bezpečnost účastníků programů obnovy. Před válečnými veterány v Atlantě to v pondělí prohlásil americký prezident Barack Obama. K Afghánistánu sdělil, že tam USA navzdory velkým obtížím postupují vpřed.
Bojové nasazení USA v Iráku skončí podle plánu
Amerických vojáků tak z někdejších 144 tisíc zbude třetina. Do konce srpna opustí na 350 základen. I tyto zbylé jednotky musí podle americko-irácké bezpečnostní dohody z roku 2008 odejít do konce příštího roku. Při invazi v květnu 2003 měly USA v Iráku na 150 000 mužů a žen. Obama dnes zdůraznil, že za jeho vlády z Iráku odjelo už 90 tisíc z nich.
Červenec byl přitom nejkrvavějším měsícem v zemi za poslední dva roky. Při násilnostech zahynulo přes 530 lidí, z toho 400 civilistů. Jen ve chvíli, kdy Obama ohlašoval ukončení bojových operací, zavraždili ozbrojenci pět policistů, jednu zdravotní sestru a osobního strážce. Nášlapné miny vedle toho zabily vojáka, policistu a zranily dalších 14 lidí, včetně jednoho dítěte. V jihoiráckém Kútu zase dnes při výbuchu dvou náloží v automobilech zahynulo nejméně 30 lidí a 80 dalších bylo zraněno.
Reportáž Bohumila Vostala (zdroj: ČT24)
Nepopulární válka se tak pro Američany po sedmi letech symbolicky blíží ke konci. Obavy o bezpečnostní situaci v Iráku ale trvají. Nervozitu vyvolávají taky iráčtí politici, kteří se ani pět měsíců po volbách nejsou schopní domluvit na sestavení nové vlády. Toto bezvládí podle Bagdádu využívá místní odboj, což je příčinou vlny násilností.
Barack Obama:
„Jednatřicátého srpna skončí americká bojová mise v Iráku. Děláme to, co jsme slíbili - přesně podle harmonogramu. (…) Naše poslání v Iráku se mění. Vojenské úsilí řízené naší armádou přechází v úsilí civilní, které povedou naši diplomaté.“
Obama chce dokázat, že plní předvolební slib o tom, že kritizovanou válku v Iráku ukončí. V listopadu se budou konat důležité volby do Kongresu a Bílý dům chce dle agentur zjevně poukázat na úspěch Obamovy politiky. Dnešní projev v Atlantě byl první z podobných akcí, které mají Obama i viceprezident Joe Biden na programu tento měsíc.
V části projevu věnované Afghánistánu Obama přiznal, že tam USA narážejí na „ohromné potíže“. „Je důležité, aby Američané věděli, že tam postupujeme vřed a že jsme zaměřeni na dosažitelné a jasně definované cíle,“ sdělil prezident. Loni v prosinci rozhodl o posílení kontingentu v Afghánistánu o 30 tisíc lidí, téměř všechny z těchto nových jednotek už do Afghánistánu dorazily. V civilních záležitostech se prý USA snaží přimět afghánskou vládu urychlit rozvoj, zaměřit se na boj proti korupci a na otevření cesty k tomu, aby bojující Afghánci složili zbraně.
GALERIE
Oběti teroristického útoku