Moskva - Admirálové a gubernátoři kladli věnce, vlajky na válečných lodích byly spuštěné na půl žerdi, držela se minuta ticha a v chrámech se sloužily bohoslužby. Tak si dnes Rusko připomnělo 10. výročí zkázy jaderné ponorky Kursk, která se potopila během manévrů v Barentsově moři i se 118 lidmi na palubě. Moskva o havárii tehdy oficiálně informovala s dvoudenním zpožděním. Navzdory dnešním poctám však pozůstalí zůstávají roztrpčeni a experti se dodnes přou, co zkázu plavidla zavinilo.
Věnce a minuta ticha: Rusko vzpomínalo na oběti havárie Kursku
Velení námořnictva bezprostředně po tragédii mlžilo a kvůli otálení s přijetím západní pomoci se nepodařilo zachránit ani 23 námořníků, kteří v jedné části ponorky přežili explozi. Oficiální vyšetřování tragédie skončilo po dvou letech s tím, že neštěstí způsobil náhodný výbuch cvičného torpéda, které pohánělo vysoce explozivní palivo. Přesné příčiny exploze torpéda však zůstávají neznámé.
Příbuzní některých obětí se snažili domoci objasnění tragédie i žalobou na ruské úřady u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ale věc se nepodařilo dotáhnout do konce poté, co advokát pozůstalých Boris Kuzněcov utekl do USA, kde požádal o politický azyl. V Rusku byl stíhán za prozrazení státního tajemství.
Kvůli havárii ponorky tehdejší prezident Vladimir Putin čelil kritice, že hned nepřerušil dovolenou. Po deseti letech od potopení Kursku se Kreml naučil vyrovnávat se s dopady katastrof na veřejné mínění. Ale na rozdíl od svého předchůdce v prezidentském křesle Putina nyní Medvěděv za případná pochybení rychle sesazuje i policejní náčelníky a armádní velitele, jak se naposledy ukázalo v případě vyhořelé základny námořnictva v okolí Moskvy.