Islámábád - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dorazil do Pákistánu. Zde se vydal do oblastí zasažených ničivými povodněmi, které připravily o domovy více než desetinu ze 170 milionů obyvatel země. Šéf OSN vyzval mezinárodní dárce, aby urychlili posílání humanitární pomoci. Pákistánu podle něj hrozí hladomor a ze slíbené půl miliardy dolarů humanitární pomoci zatím dorazila jen pětina.
Pákistán stále trápí povodně, navíc hrozí hladomor a šíření nemocí
Řeka Indus vytvořila v severní části provincie Sind až čtrnáct kilometrů širokou lagunu. Zdejší třtinové i bavlníkové plantáže zmizely pod hladinou a z více než dvou set vesnic zbyly jen ostrůvky. Lidem postupně docházejí potraviny a zásoby a ti, kteří dříve nechtěli o evakuaci ani slyšet, nyní mění názor. Na pevninu se ale vydávají především ženy a děti. Muži jsou mnohem zatvrzelejší.
„Už tu pro nás byli, ale my jsme jim jasně řekli, ať pošlou čluny i pro náš dobytek, jinak se odsud nehneme,“ uvedl obyvatel zatopené vesnice Gulusjál Alí Bakš. Sběrné tábory se i tak postupně zaplňují lidmi a dobytkem, který ti prozíravější stačili včas odvést do bezpečí.
GALERIE
videogallery_52138
OSN vyzývá svět k rychlé pomoci Pákistánu
OSN požádala dárce o 460 milionů dolarů (skoro devět miliard korun) pro nejnaléhavější případy. Zatím se podařilo dát dohromady asi čtvrtinu. Agentury OSN očekávají další vlnu smrtelných případů, protože lidé začnou umírat hladem a na následky katastrofální hygienické situace, dokonce byl zaznamenán potvrzený případ cholery. Průjmová onemocnění, která se budou rychle šířit stanovými městy, ohrožují dle BBC až šest milionů dětí.
„Přijel jsem vyjádřit soucit a solidaritu OSN s lidmi i vládou v době této zkoušky. A jsme zde také, abych požádal svět o urychlení pomoci,“ prohlásil Pan Ki-mun. Sešel se už s premiérem a prezidentem Júsufem Rázou Gíláním a Ásifem Alím Zardárím.
Pákistán obchází strašák epidemií a hladomoru
„Zatím to zvládáme, v budoucnu by ale mohlo dojít k problémům například s šířením chorob. V každém z táborů je nejméně tisíc lidí,“ říká Mohamed Abbás Balúč, koordinátor oblastní správy v okrese Chérpúr.
Sami evakuovaní si na zdejší zhoršené životní podmínky nestěžují. Jediné, na co shodně žehrají, je nepřízeň osudu, jak dokládá i obyvatelka sběrného tábora Kingri Imám Dáníová: „Jsem tu už devět dní. Jídlo dostáváme, léky jsou tu taky. Co ale budeme dělat dál, nevím. Přišli jsme o dům i o většinu dobytka. To už nám nikdo nenahradí.“
Právě rostoucí zoufalství milionů lidí, které nejhorší záplavy v historii této země připravily leckdy o všechno, je to, z čeho mají oficiální místa největší strach. „Teď jsme v přechodné fázi, kdy máme ještě pro všechny dost jídla a léků. To ale nebude trvat dlouho. A jakmile začnou lidé pociťovat skutečnou nouzi, zvedne se vlna zločinnosti,“ uvádí policejní pověřenec pro okres Chérpúr Pir Mohamed Šáh.
Zatím ale poslední slovo neřekla ani samotná záplavová vlna. Sezona monzunových dešťů ještě neskončila a úřady bedlivě sledují stav hladiny rozvodněného Indu.
GALERIE
Vlajky OSN a Pákistánu