Dublin – Spršku hozených vajíček a bot si od nespokojených demonstrantů v Dublinu vysloužil bývalý britský premiér Tony Blair při příjezdu na nahlášenou autogramiádu své nové knihy Cesta. V nedávno vydané autobiografii, která se záhy stala bestsellerem, Blair poodhaluje některé zákulisní informace týkající se jeho působení v Downing Street, řešení konfliktu v Iráku, problematiky terorismu v USA po 11. září nebo smrti princezny Diany. Zhruba 200 protiválečných aktivistů, kteří stále nemohou Blairovi odpustit některá rozhodnutí vykonaná v čele britské vlády, museli od knihkupectví vytlačit policisté a dva výtržníky také zatkli. Bývalý premiér ve svých pamětech uvedl, že nelituje rozhodnutí připojit se k americkým jednotkám při invazi do Iráku v roce 2003.
Blairovu Cestu v Dublinu uvítaly protesty. Lidé házeli boty i vajíčka
Blair v rozhovoru pro televizi BBC prohlásil, že největší světovou hrozbou jsou radikální islamisté, které finančně podporuje Írán. Přímé izraelsko-palestinské rozhovory přirovnal k mírovému procesu v Severním Irsku a řekl, že mají šanci na úspěch. Jeho odpůrcům proto již došla trpělivost a neváhali Blaira přivítat u knihkupectví Eason na dublinské O'Connell Street sprškou vajíček, obuvi či plastikových lahví. Žádný z „projektilů“ však bývalého vůdce labouristů prý nezasáhl.
Kvůli očekávané autogramiádě policie povolala mimořádné jednotky a uzavřela dopravní provoz v ulici. Aktivisté se proto střetli s policisty v momentě, kdy se snažili prorazit bezpečnostní bariéry. Několik stovek Blairových příznivců, kteří chtěli, aby jim expremiér knihu podepsal, převýšilo demonstranty asi dvojnásobně. Před vstupem do knihkupectví však museli odevzdat tašky i telefony.
Blair se v knihovně zdržel asi dvě hodiny, při odchodu si vyslechl další vlnu nadávek a kritiky. „Jsme tu, abychom připomněli oběti Blairovy politiky a jeho válek. Desetitisíce Afghánců a Iráčanů zemřely v konfliktech, které rozpoutal svým lhaním celému světu. Navíc Palestinci dál trpí pod izraelskou nadvládou a Blair, jako blízkovýchodní vyslanec, proti tomu nic nedělá,“ řekl jeden z demonstrantů. Další podepisování Blairových pamětí je plánováno na středu v Londýně.
U Browna prý převažovala politická prozíravost nad citem
Bývalý britský premiér a šéf labouristů si v dlouho očekávané knize neodpustil osobně komentovat také svého nástupce Gordona Browna. S Brownem prý postupem času bylo velmi těžké vyjít. Blair napsal, že Brown je mimořádně inteligentní a do značné míry obratný politik, který ale není schopný brát správu země citlivě vzhledem k názoru voličů. Uvedl také, že udělení nezávislosti britské centrální bance po nástupu labouristů byl jeho nápad, přestože se dosud mělo za to, že šlo o mistrovský Brownův tah. Oba přitom na počátku 90. let spoluzakládali nový politický proud New Labour, který jejich straně pomohl znovu do vlády. Názory obou se však v pozdějších letech stále více rozcházely. Brown odmítl na kritiku Blaira reagovat.
Z transparentů v centru Dublinu:
„Blair lhal, miliony lidí zemřely. Pošlete ho do vězení za genocidu“
Anthony Blair patřil k nejbližším spojencům amerického prezidenta George Bushe během války v Iráku. Jeho rozhodnutí, že se Británie připojí ke Spojeným státům, je však považováno za jedno z nejkontroverznějších během Blairova desetiletého působení v čele britského kabinetu. Blair navíc angažmá v Iráku obhajoval potřebou zbavit Saddáma zbraní hromadného ničení, ty se však v Iráku nikdy nenašly.
Především Angličané Blaira soustavně kritizují, přestože jeho publikace záhy po středečním vydání ovládla tamní knižní trhy. V Irsku je naopak většinově považován za obratného politika, neboť dosáhl mírových smluv v Ulsteru v roce 1998.